ARON: Tentokrát nebude žádný tyjátr?
MINHO: Rozhodl jsem se pro zdravou změnu přístupu. Nezajímáš mě. A ona ať se tebou třeba udáví. Mně je to fuk.
A: Vážně?
MH: Naprosto.
A: Tak fajn. Uhm, a když seš teď teda tak dokonale nad věcí... mohl bys říct těm dvěma božským volům, ať jdou otravovat někoho jinýho?!
(Zhoumi a Eric s blaženými výrazy ve tvářích drbají Arona ve vlasech)
MH (s úšklebkem): Nebudu přece božským volů, odepírat jejich božskou zábavu.
A: Ale já z nich za chvíli oplešatím!
SOOYOUNG: To zní jako plán!
A: CO?!
SY: Vy dva! Je to plán?
ZHOUMI: Ne.
ERIC: Nás prostě velice uklidňuje ho drbat.
ZM: Je to jako terapie.
E: Přesně.
ZM: Lepší než drbat štěně.
E: Měli bychom Minhovi za ten nápad poděkovat...
A: Minhovi?!
E a ZM: Minhovi.
A (nasupeně): Tak změna přístupu, jo?
MH: Ber to sportovně. Ženy má Nagasakiová asi čtyři, ale ty budeš její první plešatá!
Pěkné poledne, milí a drazí.
Ano, jsem opožděná, celý tenhle článek je opožděný (vyjma poslední části)... Takže Aron. Blonďatý Aron. Kterého mám - stejně jako biasové číslo 2 a 3 výše - chuť drbat jako štěně. Mimochodem, kdo to čekal, může se přihlásit podruhé! :D Černošedý layout věnovaný nejnovějšímu albovému počinu NU'EST, The Nocturne. Promo fotka čtvrté verze alba tu skončila ryze proto, že všechny předchozí jsem již využila. Nepatří k mým nejoblíbenějším... ale nějakým záhadným způsobem mě fascinuje. Jakože velice.
Ale co si budem, jeho fotky první a druhé verze jsou skvělé, miluju je. Třetí verze je skvostná z profilu, zepředu je to katastrofa a prostě co to mojí ženě udělali na hlavě (tunel aka kremroli)...! No, a čtvrtá verze... ta je zvláštní. Ale líbí se mi. Ne tolik, jako verze jedna a dva, ale má svoje kouzlo.
(bezprostřední dojem z titulního songu osmého mini alba: I'm in Trouble je v porovnání s Love Me jako... napít se po rychlých špuntech kvalitního vína)

Už je to sto let, ale neměla jsem dost materiálu pro článek, proto to zmiňuju až dnes - jak fólie na kartičky (500 kusů, haha), tak Endless Night, japonské single album od Dreamcatcher, nakonec z Japonska úspěšně dorazily, a to 14. dubna.
Pravdou je, že původně jsem jejich japonské singly kupovat nechtěla. Žádný z nich. Prostě si počkám na druhé full album, no ne? Jenže do Endless Night jsem se zbláznila na první poslech a nedalo se svítit. Možná tedy svoje přesvědčení poupravím, originální japonské singly přece jen možná kupovat budu. :D
Celkový design toho alba je úchvatný, obzvlášť co se týče cédéčka a zadní strany kartičky. Právě zadní strana kartičky je jedna z nejkrásnějších, jakou jsem kdy viděla. A opět se vyplnilo mé tušení. A tentokrát díkybohu. Přemítala jsem o tom, že by bylo fakt milé, kdyby mě na kartičce obšťastnila Dami, kterou jsem neměla to štěstí najít v Dystopii. Čím víc jsem o tom přemýšlela, tím jistější jsem si byla, že Dami přijde. A ona skutečně přišla!
Jo. Já vím, co jsem v posledním kpopovém článku tvrdila. Max má přednost. No, věřte nebo ne, citově jsem o tom i nadále přesvědčena (což těžce nesedí s mým biasovým rozdělením, uvědomuju si to. takže pšt) a sere mě jak máloco, že jeho debutový album ani po měsíci nedržím v ruce, ale... běžný poštovní styk s Koreou stále skomírá. A bez poštovního styku s Koreou je moje touha po Changminovi marná (a do toho mi - kurva! - za chvíli debutuje Ken...! no nekřičeli byste?! (jestli v brzké době vydá album i moje děcko Yoon, půjdu odněkud skočit. fakt že jo)).
Jednoho dne jsem z karanténní nudy začala zjišťovat, zda není možný sehnat nějaký kpop alba tady v ČR. Popravdě, upínala jsem své naděje k Chenovi, protože co si budem, většina mých kpopových zájmů (jsou důchodci) je všechno jen ne zrovna v kurzu, ale sóla alba člena EXO by hypoteticky nějaký obchod mohl nabízet no ne...? Po marném hledání ve všech internetových obchodech, na než jsem našla doporučení, jsem nějaký nedopatřením skončila na stránce ENdisc.cz. Oranžové vyšší síle za to nedopatření, mimochodem, převelice děkuju. A jak jsem tak fascinovaně procházela sekcí "kpop", zjistila jsem, že Chena sice mají, jenže ne verze, které chci. A tak jsem pátrala dál. Co by tak mohlo...? Automaticky jsem zkusila vyhledat Shinhwu, od ní jsem pak už jen lehce odbočila a napsala "Shin Hye Sung". A vyskočil na mě Setlist. To album, k němuž mám kartičku a pohlednici (ještě jednou díky, Alyx) - fakt, který aktivně trýzní moje černé svědomí. :D
Koupit album z tohoto internetového obchodu se prodraží. Bezpochyby. Na skupování desítek alb to vskutku není, nemění to však nic na faktu, že jsem jim neskutečně vděčná, že obchod vedou, jak ho vedou. Že i já se svými "nepopulárními" interprety mám možnost sehnat u nich zbrusu nové album.
A tak jsem Setlist objednala. Dorazil přesně za dva týdny. Přijde-li Vám to jako povážlivě dlouhá doba... na jednu stranu ano. Na stranu druhou, kpop alba, která jsem si prohlížela a byla k mání, neměli přímo skladem, ale u dodavatele. Zhruba týden tedy trvalo, než album dorazilo k prodejci. Navíc, já se s objednávkou inteligentně trefila zrovna do doby mezi květnovými státními svátky, což doručení taky zbrzdilo. Počítaje tedy ryze pracovní dny, album ke mně putovalo devět dní.
A je maličké! A rozkošné. A měňavé nápisy na coveru jsou fakt cool. :D Cédéčko je ksichtové, ale jak jde o sólistu, jsem k takovému designu shovívavější. Jedinou výhradu mám tedy k uchycení cédéčka, a je to stejná výhrada, jakou mám k limitované edici WE. Ten ťuplík, na kterém cédéčko drží, je plastový, a dělá na prvních stranách photobooku nevzhledné otlaky. Nejde o nic drastického, ale... je to škoda. A když jsme u toho cédéčka, naznala jsem, že kdybych byla naučená před spaním něco poslouchat (což nedělám, ale kdyby), byl by Setlist ideální volba.
Photobook se nese v takové... něžně snové náladě. A je krásný. Moc krásný. Hyesung nezklamal, znovu je za půvabnou dámu. Koncept fotek můžete odvodit z pohlednic, které se v albu nacházejí dvě, stejně jako kartičky. Pokud se ptáte, proč mám ve sbírce uvedeny tři pohlednice a jenom dvě kartičky, odpověď je jednoduchá: "podzimní" pohlednici a "fialovou" kartičku jsem dostala od Alyx. V albu na mě pak čekala "modrá deštníková" (ÁÁÁÁÁÁÁÁ!!) a "růžová" (ÁÁÁÁ!) pohlednice a "normální" (nevymyslela jsem výstižnější popis... ale strašně ji miluju, jen aby bylo jasno) a tatáž "fialová" kartička. Takže mám dva stejné exempláře. Jeden z nich proto putoval na regálovou polici sólistů. A drží ho panda Dami. Ano, ta kterou jsem dostala k narozeninám od Nissy.
Nu, mám tedy první sólo album od člena Shinhwy! (a se všemi těmi proprietami to z Hyesunga znovu činí nejvýrazněji zastoupené individuum v mé Shinhwa sbírce (prostě vyměním jeho UNCHANGING TOUCH kartičku za Andyho a on se mi přihrne s pěti dalšíma srandama (protože proč ne, že jo))) Nijak akčně ovšem v tomto trendu pokračovat nemíním, to jen abyste nečekali, že teď začnu skupovat sólo alba všech pěti "místních" sólistů. Ne. Pořád jsou tu jiní interpreti, po jejichž albech toužím víc. Že, Maxi...

...pac a pusu, Vaše Nagasaki


Takže znovu se hlásím, pokud ti to udělá radost, ale nutno podotknout, že ten podrbanej začátek je geniální a super ňuňatej.
Z nějakýho důvodu mám najednou ještě větší chuť si Setlist pořídit (a taky se dlouze modlit za tu super deštníkovou fotku). A myslím, že pokud si Dami ode mě aspoň něco odnesla, vsadím boty, že je strašně nadšená, že může držet zrovna Sunga.