close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Škola prokletých - 56. díl b.

8. listopadu 2018 v 19:30 | Nagasaki Nicolca |  Škola prokletých
•A konečně i druhá část šestapadesáté kapitoly (a ne, ještě není hotovo, ještě minimálně jedna část bude) o jedné živé mrtvole na jedné nepovedené soukromé párty. Řečeno inteligentněji, popovídáme si o Junhovi a Chansungovi. A dozvíme se o nich skoro všechno, co potřebujeme. To jste rádi, co?
pozn. č. 1: T.O.Pova poznámka "o kurvičce" odkazuje k tomu, že Min Ho přijal Arona (a Rena) za svůj majetek; daemoni tak nemají nárok uplatňovat na něj své zákony.
pozn. č. 2: Vyprávění o tom, jak se Chansung a Junjin seznámili → 37. kapitola b., druhá pasáž
pozn. č. 3: Erikovy řeči o "nejlepší partii posledních pěti století", na něž Min Ho reaguje "Minwooem", spolu souvisejí totožným schématem → Min Ho a Changmin jsou nejlepší přátelé. Changmin miluje Min Ha. Min Ho má Changmina rád, ale nemiluje ho. Eric a Minwoo jsou nejlepší přátelé. Minwoo miluje Erika. Eric má Minwooa rád, ale nemiluje ho.
Mimochodem, dovolím si poznamenat, že nadále si vykající Junho a Changmin jsou hned po Andym to nejrozkošnější, co tuhle povídku zatím potkalo. :D
Přeji hezké čtení!•



•••

"A on tě nezabil?" žasl Junho.
"Ne… jen mě seřval… ale," Nichkhun se nervózně zasmál, "mám takový dojem, že jestli v příštích padesáti letech cokoli zvorám, fakt to udělá."
"Patří ti to," zabručel Aron.
"Tak moment! Nejednal jsem férově, to přiznávám, ale můj podvod přeci vedl k úspěchu, v jaký jsme všichni doufali!"
"Jo. To ale nemění nic na tom, že jsi kokot."
Junho přitakal. "Epochální -"
"Proboha!" zaječel afektovaně Zhoumi. "Spal jsem s epochálním kokotem! To nespraví ani dvacetkrát otčenáš!"
Daemonští kolegové propukli v hysterický řehot.
"Před dvěma roky jsi proti mému kokotství vůbec nic nenamítal," ohradil se Khun.
"Před dvěma roky jsem netušil, že jsi kokot!"
"Sladká naivita mládí," ušklíbl se Junho.
"Hluboce se za sebe stydím," posteskl si Zhoumi.
"To nemusíš," mávl rukou Ron. "Je to hezkej kokot. Oblbnul tě."
Nichkhun všechny přítomné oblažil běloskvoucím hollywoodským úsměvem no. 853: "Jsem Nichkhun Nejkrásnější Kokot Horvejkul, těší mě!"
"Jo, to by sis měl rozhodně dát připsat do občanky," souhlasil Mi.
"Nenaváděj ho, on to fakt udělá," podotkl Aron suše.
"Představ si výraz té úřednice, které by svůj kokotský požadavek předložil!"
"Zbělaly by jí z něj vlasy!"
"Jo! A měla by doživotní trauma!"
"A s křikem by utekla do předčasnýho důchodu!"
"Ehm, teď si nejsem tak úplně jistý, jestli je tu ten největší kokot doopravdy Nichkhun," odkašlal si Junho a všichni čtyři se rozřehtali jako kobyly.
Na houbičkách.
"Mimochodem," napadlo ho, když konečně dorazili ke vstupní bráně, "kdyby vaše později znamenalo, že se za Junsuem stavíte tak za dvě hodiny, půjdu s vámi. To už bych snad měl být zpátky."
"Počkej, já myslel, že jedeš do práce," podivil se Zhoumi.
"Dneska ne. Jen si potřebuju ve městě něco vyřídit."
"No, nedokážu ani zhruba odhadnout, jak dlouho se u něj Heechul zdrží, takže," Nichkhun se zamyslel, "je dost dobře možné, že to ty dvě hodiny fakt zabere… Každopádně na tebe milerádi počkáme, že jo, pánové?"
Aron a Mi přitakali.
"Děkuju, to by bylo skvělé!" rozzářil se Junho. "Víte, vypadalo by asi trochu… podezřele, kdybych se za ním stavil sám… prakticky se neznáme, veškerá naše dosavadní interakce by se vešla do deseti vteřin…"
Takzvané "Junsuovy děti" si vyměnily udivený pohled.
"Tak proč za ním chceš vlastně jít?" svraštil rudovlásek čelo.
"Protože mě nesmírně, yesungovsky zajímá! Ah, nemáte čirou náhodou někdo mikroskop? A pár zkumavek by se taky šiklo…"
Takzvané "Junsuovy děti" zůstaly na daemona pár okamžiků vyjeveně hledět, načež se smíchy zlomily v pase.
"Junho, ty vole," vyprskl Zhoumi, "přísahám, že jestli se v jeho apartmánu zjevíš v bílým plášti, utopím tě ve dřezu."
Rozloučili se a Junho s přetrvávajícím úsměvem na rtech opustil budovu školy. Jak tak vesele kráčel k autobusové zastávce, štěrk mu hlasitě křupal pod nohama.
Bylo to fajn. Už skoro zapomněl, jak moc.
Přišel na tohle místo s jasnou vidinou toho, že si nikoho nepustí k tělu, že se nebude s nikým kamarádíčkovat. Z praktických důvodů, aby tak řekl. A dařilo se, i přes to, jak iritující bylo sledovat Chansunga, který si s nějakými zábranami hlavu nelámal a dennodenně se víc a víc družil s Taem a Ryeowookem. Jenže pak mu Min Ho strčil do apartmánu Nichkhuna. Bůhvíproč s tím vlastně souhlasil, musel vědět, že přítomnost spolubydlícího se bez kontaktu - i kdyby jen minimálního - neobejde. A tak se to stalo. Lee Junho, vlk samotář, se začal nefalšovaně těšit, až se Khun o víkendu znovu objeví na Akademii. Až si s ním bude moct znovu nezávazně poklábosit a snad se i zasmát. To zjištění ho vyděsilo. A naštvalo a rozhodl se je sám před sebou popírat. No, a pak se do věci vložil hrabě Shim. A promluvil mu do duše. A Junho o tom vážně zauvažoval a dal na jeho "socializační" radu. Která tedy nebyla "socializační" tím způsobem, jakým ji přijal, ale veskrze šlo o totéž. O to se otevřít.
Netušil, zda Nichkhun nějak vycítil, v čem jsou jeho pokusy o konverzaci jiné (povětšinou hysteričtější) než dřív, docela automaticky však začal k jejich hovorům zvát Zhoumiho. Ten byl sice první dva dny zaraženější než Junho - ještě aby ne, doteď spolu prohodili maximálně dvě věty! - postupně ale od svojí odměřenosti s otevřenou radostí upustil. A předevčírem se k jejich tříčlenné alianci shodou náhod připojil i Aron. Což Junha upřímně dostalo do kolen; nikdy by nevěřil, že se jednou bude přátelit zrovna s Aronem. Ne, že by žárlil nebo tak, proti Aronovi samotnému vlastně zhola nic neměl, to jen ta Chansungova pětiletá "aaronovská" obsese mu solidně lezla na nervy. Ale o tu tady teď vůbec nešlo. Teď pracoval na budování mezilidských vztahů. Aktivní subjekty jeho snah mu v tom pomáhaly, jak se dalo, a to vědomí bylo neskutečně povzbuzující.
Překročil neviditelnou hranici Min Hovy bariéry. Na okamžik zpomalil, intuice ho varovala před čímsi… čím? Rozhlédl se, v okolí nebylo ani živáčka. Paranoiku. Potřásl hlavou a spěšně pokračoval dál. Ušel však sotva tři metry.
Aura bytosti, jež se znenadání zjevila přímo za ním, ho přimrazila na místě. Znal ji; lépe než by si býval přál.
"Ahoj, Junho."
Strnule se otočil za tím pisklavým hláskem, v němž výrazně zazníval australský přízvuk. Vždycky si na akcentu přehnaně zakládala.
"Becco," hlesl ochraptěle. Uvědomil si, jak špatně se mu najednou dýchá.
Daemonův Stín se sladce usmál, pohled jeho nepřirozeně zářivých zelených očí však zůstával studený a vypočítavý. Ne, že by čekal něco jiného. Becca byla už od samého počátku úplně stejná jako on. Sobecká, úskočná a zlá.
"Co tu chceš?"
"Ale, ale," mlaskla dívka nespokojeně, "takhle ošklivě mě po třech stech letech přivítáš? To od tebe není hezké."
"Co chceš, Becco?" ucedil Junho nevraživě.
Jeho Stín zkřivil rty v cynickém úsměšku. "Chci, aby bylo spravedlnosti učiněno za dost. Zradil jsi nás, milý Junho. A sám dobře víš, jaký trest takoví jako ty po právu zasluhují."
Vykřikl leknutím, když ho kdosi zezadu popadl za zápěstí, surově mu zkroutil ruku za zády a přinutil ho klesnout na kolena.
"Zdravím, kolego!" zatrylkoval mu u ucha T.O.Pův pobavený hlas. "Takovou dobu tě bez úspěchu hledáme… a ty se nakonec dáš sám tak snadno chytit? To je skoro k neuvěření!"
"Polevovat v ostražitosti se nevyplácí." Kai se širokým úsměvem ve tváři přidřepl k Junhovi, který měl v tu chvíli sto chutí plivnout tomu idiotovi do obličeje. "Ani po třech stoletích ne."
"Ale nemusíš se bát," zašklebil se T.O.P, "popraven budeš se všemi poctami, které ti jako bývalému členovi Rady náleží -"
"HEJ!"
Na hranici bariéry se zjevili Min Ho, Eric a Andy, každý s jedním členem Junhovy nové bandy po boku.
"Okamžitě ho pusťte!" zavrčel hrabě.
"To, Vaše ctěná Excelence, rozhodně neudělám," opáčil přezíravě T.O.P. "A pokud jste tady z Junha neudělal svoji další kurvičku," výsměšně střelil očima k Aronovi, "což, jak se zdá, neudělal, nemáte nejmenší právo se do této záležitosti vměšovat."
Kai rukou předvedl jakési rychlé, nesmírně složité gesto a dotkl se Junhova čela. Nad mladíkovou hlavou se na pár okamžiků zformoval žhnoucí rudý symbol.
Andy vedle Nichkhuna polohlasně zanadával.
"Co to znamená?" sykl Zhoumi.
"Znamená to, že říká čistou pravdu," zamumlal Eric. "Ten symbol je něco jako cejch. Značí, že jedinec porušil zákony svojí rasy. V tomhle případě tak propadá životem Lordovi a jeho Radě. Jde o ryze daemonský konflikt, a nám není dovoleno nijak zasahovat."
"Jakožto démonům, chápu to správně?" ujistil se Aron.
"Ano, ale -"
Rudovlásek kývl na Zhoumiho. "My démoni nejsme."
V perfektní synchronizaci, dřív než je stačil kdokoli zarazit, udělali tři kroky vpřed a vrhli proti oběma daemonům plamennou salvu. Kai s křikem klopýtl do strany, T.O.P pustil Junha a uskočil.
Kdovíodkud se přiřítila Nayla, s naježeným hřbetem se prudce zastavila před Zhoumim a jako profesionální kočičí bodyguard výhružně zavrčela na dvojici Stínů, jež se nemilosrdně chystala k pomstychtivé ofenzivě.
Což od maličké kočky bylo nesmírně chrabré, nebýt toho drobného technického detailu, že onu dvojici tvořili had a puma.
Junho se nemotorně vyškrábal na nohy. "Uteč, Arone, hned!" zaječel bez dechu, setinu vteřiny nato se však kolem nich vzepjal mohutný ohnivý kruh a odřízl je jak od démonů a Nichkhuna, tak Zhoumiho, Stínů a Kaie.
Světlovlasý rozpaženýma rukama zaštítil svého nejmladšího kolegu. "Nech ho být!" vřískl na T.O.Pa. Ten se jen vztekle rozmáchl a udeřil Junha do obličeje. Mladík zavrávoral a padl na štěrk; dlaně i kolena si sedřel do krve.
"Jun -!" Aron zasípal bolestí, když ho T.O.P neurvale popadl pod krkem a zvedl do vzduchu jako nějakou pitomou hadrovou panenku.
"Jestli si myslíš," zaskřípal tmavovlasý zuby, "že tě nemůžu zabít, tak se šeredně pleteš, Aarone Kwaku. Možná mám zakázáno provést to oficiálně a s plnou parádou, ale zlomit ti vaz ryze proto, že mi lezeš na nervy, můžu kdykoli -!"
"Tak dost!"
Ohnivá stěna pohasla; ne vůlí jejího tvůrce. T.O.P zmateně svraštil čelo, nechal Arona klesnout na zem a otočil se za hlasem; nebyl sám.
Mířili k nim Chansung a Changmin.
T.O.P zbledl jako stěna, vytřeštil na mladšího z příchozích oči, jako by spatřil nefalšovaného ducha. To Kai se netvářil vyděšeně, Kai se tvářil, že brzo vyvrátí dnešní oběd. A možná i snídani. Jejich Stíny, Tanya a Heidi, ve své zvířecí podobě zaraženě ucouvly a Becca, zbaběle postávající řádně daleko od centra dění, vypískla nepředstíraným ohromením.
Chansung pomohl vstát Junhovi, nato přistoupil k Aronovi a s nervózním úsměvem ho začal nekompromisně popostrkovat zpátky k bariéře. "Všechno bude v pořádku, neboj se… jenom musíš zůstat v bezpečí," zadrmolil a vrazil chlapce do náruče vyčkávajícímu Erikovi (který v tu chvíli víc než váženého vévodu připomínal neurotickou matku medvědici… což bylo s ohledem na situaci vlastně jen dobře).
Jakmile bylo postaráno o Arona, podíval se Chansung na Junha, Junho na něj, a pak se oba s hlubokým nádechem obrátili čelem k šokovaným daemonům a ještě šokovanějším Stínům.
"To není možné," hlesl T.O.P. "Vy - vy jste mrtvý!"
Kai zuřivě přitakal.
"Ah, no jistě…! Na mrtvolu ale vypadám docela svěže, co?" usmál se Chansung jedovatě. "Což mě mimochodem vede k otázce - to ty jsi mi podřízl krk, Seung Hyune?"
T.O.P sebou trhl a provinile uhnul očima.
"Mrtvola? Podřezávání krku? O to tu sakra jde?" povytáhl Min Ho obočí.
"To bych taky rád věděl."
Potřetí během pěti minut se obě znepřátelené skupiny udiveně otočily za novým hlasem. Hotová scéna z laciného dramatu… tentokráte o to dramatičtější, že nezvaným příchozím nebyl nikdo menší než Lord Junjin. A s ním Yuri. A její Stín, zasmušile vyhlížející blonďák Nikolaj.
Těžko říct, kdo byl z toho zjevení vyvedený z míry víc, zda T.O.P a Kai, či Eric a Andy.
Min Ho si vyměnil významný pohled s Zhoumim a Aronem. "Hele, Junho, dorazí na tuhle soukromou party ještě někdo?" utrousil sarkasticky.
Světlovlasý po něm blýskl pobaveným úšklebkem. "Pevně doufám, že ne."
"V - vaše Veličenstvo," zakoktal Kai a automaticky se Junjinovi poklonil. "Přišli jsme," nejistě se podíval na T.O.Pa, jako by očekával jeho souhlas, "zajmout zrádce -"
"To mě nezajímá," umlčel ho Junjin stroze. "Co má s vámi co dělat Chansung?"
"Vy se znáte?" upřímně se podivila doteď apatická Yuri.
"Dá se říct," odtušil Lord neurčitě a pokynul Chansungovi na pozdrav.
"Nějaké to století už to bude," podotkl Hwang a usmál se: "Ahoj, Junjine."
"Když si vzpomenu, že jsem tě oslovoval "hyung"…," potřásl starší nevěřícně hlavou.
"Jó, to byly časy…"
Zazubili se na sebe.
"Ale teď už vážně. O co mezi vámi jde?"
Chansung se zamyslel. "Než se dám do vysvětlování, dovol mi - dovolte mi," obrátil se k démonům, Aronovi, Zhoumimu, Nayle a Nichkhunovi, "krátkou demonstraci."
Okamžik nato celé Chansungovo tělo vzplálo, ze zad mu vyrazila monumentální a nádherná ohnivá křídla. Připomínal - ne, v tu chvíli byl lidskou verzí mytického tvora, jenž jako Stín odedávna patřil výhradně tomu nejvyššímu daemonovi.
"Fénix," zašeptal Aron užasle.
Bezděčné výkřiky absolutního šoku a ohromení umlkly stejně náhle, jako začaly. Nastalé ticho, které se mezi přihlížejícími rozhostilo, bylo takřka posvátné. Hleděli na Chansunga s hmatatelnou směsicí údivu, bázně a nevíry.
Oheň zmizel. Chansung přelétl zděšené tváře kolem sebe napůl omluvným, napůl pobaveným pohledem. "Jsem Hwang Chansung. Dvoustý dvacátý čtvrtý daemonský Lord."
"A já Lee Junho, bývalý člen Lordovy rady," zabručel světlovlasý tónem jako kdyby to náhodou někoho zajímalo. Jakože nezajímalo. Ne bezprostředně.
"Ale… to přece nejde," namítl Andy. "Jestli ty jsi Lord…," zrentgenoval Chansunga kritickým pohledem jako nějakou bizarní pravěkou fosilii, "nemůže být Lord Junjin. Ale Junjin je Lord, prokazatelně. Několikrát jsem ho viděl dělat stejnou ohnivou show, jakou jsi nám tu teď předvedl ty. Daemon může být sebelepší mág, ale ve fénixe se nepromění, pokud není…"
"Lord," přikývl Chansung. "Tu elegantní schopnost nám dává Dia, náš Stín."
"Lordova duše se po smrti reinkarnuje," zamračil se Nichkhun. "Nemůžete být dva, respektive nemůžete být oba naživu."
"Bingo."
Všichni nezasvěcení se na Changmina zmateně podívali.
"Ale já svatosvatě prohlašuju, že ani jeden z těchhle dvou chujů," Min Ho na Chansunga a Junjina ostentativně namířil prstem, "není mrtvý. Nebo nemrtvý… Chápete."
"Fyzicky," připustil Junho.
Min Ho udiveně svraštil čelo.
"Začíná mě z toho bolet hlava," zabrblal mrzutě Eric. "Mohl by to nám retardovaným někdo vysvětlit polopatě?"
"Přesně tak," přisadil si Aron.
"Ty ale nejsi retardovaný…"
"Momentálně si tak připadám."
"Je to docela jednoduché," usmál se zeširoka Changmin (a Eric s Aronem museli potlačit nutkavou potřebu vpálit mu jednu výchovnou za ucho). "Celá věc vychází z prostého faktu, že duše není jednovrstvá pevná entita. Což by většině z nás tady mělo být dobře známo; reinkarnace démonovy lidskosti je toho zářným důkazem."
"Zatím se chytám," poznamenal Junjin. Zhoumi a Min Ho přitakali.
"Pak tedy víš, že i tvá duše má různé části. A má jich spoustu, ale nám teď stačí mluvit pouze o dvou - o té ryze tvojí a té Lordově, reinkarnované."
"Dobře…"
"Lordova část duše je ta, kterou sdílíš se svými předchůdci i budoucími následníky. Čili ta, po jejímž… zániku se znovuzrodí nový Lord, v novém těle."
"Ano…"
"A jak už bylo nepřímo vyjádřeno při zmínce o démonech a jejich lidskostech, živá bytost nepotřebuje k přežití celistvou duši."
Andy na Changmina vykulil oči. "Počkej. Chceš říct…?" Ohromeně zraky zatěkal mezi Chansungem a Junjinem. "Že Lordova část duše v Chansungovi umřela? Proto mohl koloběh pokračovat?"
"Abychom byli politicky korektní," odkašlal si Junho, "ona neumřela. Zabil jsem ji."
"Ale jak jste mohli vidět," podotkl Chansung, "Stín mě i přesto neopustil. Zvláštní, že? Zamyslete se," zamračil se na Yuri, Kaie a T.O.Pa, "co to asi znamená."
Rada jako na povel umanutě semkla rty, na znamení skálopevného přesvědčení o své pravdě.
Junjin se zmateně obrátil na Junha. "Proč jste to udělal?"
"Veličenstvo -!" zaprotestoval Kai.
"Chci to slyšet. Pane Lee?"
"Paradoxně," pousmál se světlovlasý nevesele, "jsem to udělal proto, abych Chansungovi zachránil život."
"Nerozumím."
"Pamatuješ na mé "revoluční názory"?" opáčil Hwang. "Spolupráce s démony, zrušení zákona nařizujícího zabít Vyvoleného, pokud se promění v démona…"
"Samozřejmě." Jin rozpačitě uhnul očima. Cítil, jak ho probodává Erikův studený pohled.
"Chtěl jsem je uplatnit v praxi," vysvětlil Chansung. "Nastolit nový, lepší řád. To se však milé Radě nehodilo do krámu, a proto se rozhodla, že bude pohodlnější se mě zbavit."
Junjin se s povytaženým obočím zadíval na inkriminovanou trojici.
"Bylo to šílenství," ohradil se T.O.P. "Ustanovené zákony mají svůj důvod. A s ním nebyla rozumná řeč!"
"Ale vražda?!"
"Zašli jsme trochu do extrému, přiznávám…"
Chansung ironicky zafrkal smíchy. "Trochu?"
"Vždyť žijete," utrousil chabě Kai.
"Jo. Ale ne vaším přičiněním."
"A to se vám vlastně podařilo jak?" zajímal se Min Ho.
"No," Junho zaváhal, "předně, dodneška nechápu, co mě tenkrát osvítilo, ale… věděl jsem, že zabít Chansunga by byla chyba. Snažil jsem se o tom přesvědčit i ostatní, ale nikdo mě neposlouchal, a tak… prostě jsem se rozhodl, že ho zachráním, ať to stojí, co to stojí."
"První šlechetný úmysl ve tvém životě," sykla Yuri posměšně. V té větě bylo tolik nevraživosti, až to všechny okolo doslova zarazilo. Tázavě přelétli očima z jednoho daemona na druhého. Člověk nemusel být zrovna expert v mezilidských vztazích, aby pochopil, že tenhle problém je zatraceně osobní.
Junho ucukl, jako by ho to prohlášení fyzicky zabolelo. "Ano," přiznal zahanbeně a sklopil oči k zemi. "První šlechetný úmysl, který jsem mínil dotáhnout - a dotáhl do konce." Na pár vteřin se odmlčel, načež dodal: "A tak jsem požádal o pomoc hraběte Shima."
Výsadní pozornost se rázem obrátila k Changminovi. Ten s potměšilým úšklebkem na rtech prohodil k Min Hovi: "Vidíš, jak jsem úžasný?"
"Já… ale o tvé úžasnosti nikdy nepochyboval…"
"Maxi, drahý," povzdechl si teatrálně Eric, "omlátit Min Hovi o hlavu, jaký je pitomec, že dal košem nejlepší partii posledních pěti století, můžeš později."
Andy a Junjin vyprskli smíchy. Jakmile se ale jejich pohledy setkaly, humor je okamžitě přešel a každý se rozpačitě zadíval jinam.
"Jedno slovo," zavrčel Min Ho. "Minwoo."
"Ten není nejlepší partie posledních pěti století," odsekl Eric.
"Ale rozhodně lepší než to, co jste si vzal."
"Cokoli je lepší než to, co si vzal," poznamenal suše Changmin.
"Taky pravda…," uznal Min Ho.
"Mohli bychom se, prosím, vrátit k tématu?" zdvořile je požádal překvapivě vysoký mužský hlas s lehkým ruským akcentem. Démoni se na jeho nositele udiveně zadívali. Bylo to dočista poprvé, co zamlklého, nevýrazného Nikolaje vzali na vědomí.
"Ovšem. Pardon," odtušil Eric a poplácal Min Ha a Changmina po ramenou. "Tihle dva se nechutně rádi nechávají unášet kritizováním mého manželství… Nuže, Maxi, máš slovo. K tématu."
"Jak již bylo řečeno," odkašlal si Changmin, "Junho za mnou přišel s podivnou žádostí týkající se záchrany života daemonského Lorda. Vám," podotkl k Aronovi, Zhoumimu a Nichkhunovi, "to už asi tak neuvěřitelné nepřijde, ale věřte, že aby daemon chtěl pomoc od démona… to bylo před třemi sty lety skoro psychedelické sci-fi."
Junho přikývl. "Takže jste mi samozřejmě zpočátku nevěřil."
"Samozřejmě. Nakonec se vám ale povedlo mě přesvědčit… a vymysleli jsme plán. Tak primitivní, jak jen to šlo."
T.O.P, Kai a Yuri se zamračili, zjevně je urazilo vědomí, že byli podvedeni čímsi, co sám tvůrce pokládá za směšně jednoduché.
"Stvořil jsem Chansungova perfektního dvojníka," pokračoval Changmin. "V den D se pak on a Junho k podvečeru nenápadně vypařili a Chansungovu kopii uložili do Lordovy postele. Nic víc. A právě ji jste později téže noci," poukázal znechuceně na čím dál vztekleji se tvářící Radu, "chladnokrevně zavraždili."
"Tleskám, hrabě," kontrovala bezbarvě Yuri, "převezl jste nás."
Max potřásl hlavou. "Já ne, já byl pouhý prostředek. Veškeré zásluhy patří Junhovi."
"Proto jste zabil Lordovu podstatu jeho duše," hlesl Junjin. "Aby nikdo nepojal podezření. Aby byl Chansung v bezpečí."
"Doufal jsem, že jakmile se narodí nový Lord, pustí Rada celou věc s Chansungem z hlavy," přisvědčil Junho s křivým pousmáním. "No, nemýlil jsem se."
"Fajn," ozval se Zhoumi. "To všechno chápu, ale nerozumím tomu, čím ses sakra provinil? Odkdy je záchrana lidského života zločin?"
Andy, Aron a Nichkhun zabručeli na souhlas Číňanově připomínce.
"Ah, jeho provinění nemá s nějakým hrdinstvím co dělat!" vyštěkl nasupeně T.O.P. "Lee Junho zběhl. Je zrádce, porušil naše zákony. A on to moc dobře , má je totiž perfektně nastudované." Sekl po světlovlasém vypočítavým pohledem. "Pochlubil se vám, že býval přeborník v jejich vymáhání?"
"Svou vinu nepopírám," prohlásil Junho pevně.
"Výborně! Můžeme tedy ukončit tuhle nesmyslnou frašku a -!"
"Ne."
T.O.P i Junho na Junjina překvapeně pohlédli.
"Veličenstvo," ucedil ten starší se špatně skrývanou netrpělivostí, "tenhle daemon -"
"Slyšel jsem," ujistil ho Junjin. Nato postoupil vpřed a obrátil se na Chansunga: "Předpokládám správně, že tebe se žádné postihy za porušení daemonských zákonů netýkají?"
"Naprosto," přisvědčil Hwang. "Já jsem jenom živá mrtvola."
"Skvělé, to spoustu věcí ulehčuje," zamručel si Jin pod vousy. "Lee Junho?"
"Ano, pane?"
"Porušil jste zákon."
"Ano, pane."
"Ze zcela nezištných důvodů."
Junho na muže udiveně zamrkal. "A - ano, asi by se to tak dalo formulovat."
T.O.P pohrdavě odfrkl, Junjin ho však ignoroval.
"Bránil jste život svého Lorda. Za něco takového byste neměl pykat. Naopak."
"Dě - děkuji, pane."
Junjin s významně pozdviženým obočím pokynul na trávník před sebe a Junho váhavě klesl na jedno koleno.
"Tímto vám uděluji milost," zadeklamoval Lord slavnostně, jako by pronášel nějaké kouzelné zaklínadlo. Což vlastně nebylo daleko od pravdy - cejch zrádce se podruhé zjevil nad Junhovou hlavou a v příštím momentu se roztříštil na prach.
Světlovlasý se širokým úsměvem ve tváři vzhlédl. Najednou měl pocit, že se může konečně volně nadechnout. "Děkuji mnohokrát, pane," zopakoval a za doprovodu hluboké, uctivé úklony vstal.
T.O.P vypadal, ze by nejradši ze všeho něco (nebo někoho) nakopnul. Yuri na Junha zhlížela s nezastíranou záští, zato Kai - zdálo se - nevěděl kam s očima. A Becca, ta se tvářila, jako by právě omylem spolkla housenku. Pořádně tlustou a chlupatou.
"Pevně věřím," Junjin se zamračil na Radu a její Stíny, "že nikomu z vás nemusím připomínat, co udělení milosti znamená v praxi."
"Veškeré oficiální stíhání bude zastaveno," přislíbila neochotně Yuri.
"Jsem rád, že si rozumíme," opáčil Jin a kývl na Junha. "Těšilo mě."
"Nápodobně."
Stejným gestem se Lord rozloučil i s Chansungem a Zhoumim (kterým si neodpustil pokochat se o pár vteřin déle, než se dalo považovat za společensky korektní), poté trochu nejistě i s Changminem a Min Hem.
"Chápeš, doufám," ucedil démon mrtvých upjatě, "že jeden charakterní čin z tebe charakterního člověka nedělá, že?"
"Dokonale," ujistil ho Junjin a obrátil se na podpatku. "Jdeme," vyzval Radu i všechny, co k ní patřili, a pomocí teleportačního kamene v kapse se přemístil pryč.
Na Andyho a Erika se ani nepodíval.
"No," zabručel vévoda, když se nepřátelská sebranka schlíple vzdálila, "vy jste mi teda dárečci."
Chansung a Junho se na něj rozpačitě zazubili.
"Nemůžu uvěřit, že jsem svý nebohý dítě nacpal do jednoho pokoje s Lordem!"
Aron se rozesmál. Chansung zbledl.
"Ale já jsem úplně neškodný Lord!" vyhrkl, cupitaje za Erikem, který okázale bránil Arona vlastním tělem a svým výrazem dokazoval, že nebude váhat použít násilí, bude-li to nutné. "Vážně!"
Andy a Zhoumi s Naylou v náručí se smíchem vyrazili za nimi, Junho a Changmin se drželi tři kroky v závěsu.
"Je vám jasné, že celou tu kovbojku budete muset odvyprávět i ostatním?" pousmál se hrabě.
"Počítám s tím," ušklíbl se daemon.
"Nichkhune?" zavolal Min Ho přes rameno na nehybného Thajce. Reakce se nedočkal. "Hej." Přistoupil k němu, dotkl se jeho paže. Khun sebou trhl a vytřeštěně na něj pohlédl.
Démon svraštil čelo. "Jsi v pořádku?"
"Co - cože? Ano, já…" Nichkhun vyplašeně střelil očima k protější stromové aleji, načež se prudce otočil a poklusem se rozběhl zpátky k Akademii.
Min Ho se tázavě zadíval tamtéž. Ne proto, že by netušil, co Nichkhuna k smrti vyděsilo. Zajímalo ho, jestli Minhyuna ještě stačí zahlédnout.
Žádný pohyb však mezi stromy nezaznamenal.
 


Komentáře

1 Nissa Nissa | 10. listopadu 2018 v 22:59 | Reagovat

Ha! Junjin poprvé v akci! (Teda jo, vím, že se tam už párkrát mihl, ale tohle je první, co mě napadlo, když se tam zjevil.)
A chci vědět, jak to bude pokračovat s Minhyunem a Nichkhunem! (Protože z nějakýho důvodu mě jejich "vztah" nehorázně fascinuje...)

2 Meshiki Meshiki | 11. listopadu 2018 v 20:03 | Reagovat

tak to byl opravdu skvělý díl. Miluju tuhle povídku. Jsem zvědavá jak to bude pokračovat dál.

3 Nagasaki Nicolca Nagasaki Nicolca | Web | 11. listopadu 2018 v 21:34 | Reagovat

[1]: Jó, Minhyun a Nichkhun... dočkej příští kapitoly (jakože fakt kapitoly, ne části téhle kapitoly, chápeš). Bude prdel.

[2]: Děkuji moc! :*

4 Kim Lula Kim Lula | Web | 12. listopadu 2018 v 3:13 | Reagovat

Povedlo se mi rozjet internet. Ve tři ráno. V pět vstávám do práce a nemůžu usnout. Jsem hysterická, zoufalá a asi začnu brečet. Takže jsem si vlezla zde, že si počtu. Moje reakce po úvodu povídky: "...byla vždy tak sprostá, nebo se jen podepisují abstinenční příznaky postrádání její veličenstva Mom Luly..."
Nespala jsem. Takže logicky nepobírám polovinu kapitoly a asi si ji budu muset přečíst znovu. Ani nevím, proč komentuju v tomto stavu. Asi jen potřebuju psát, když už to funguje :)
Ale Chansung! A Chungjae! Otoke! (můj nový notebook se bude jmenovat Chungjae. A hádej, čí nový mobil se jmenuje Minwu...)
Stejně jako můj... é.. vnuk? Nissa - i mě velmi fascinuje Nichkhun a Minhyun. Jakože převelice.
A taky mě fascinuje Chansung.
...hele. Neobjevilo se tu někde v minulé nebo předminulé kapitole Taeminovo jméno...?
Já jen, že...
...
Well. Pokud znáš někoho s delším vedením, než je to moje... tak mi dej vědět.

5 Nagasaki Nicolca Nagasaki Nicolca | Web | 12. listopadu 2018 v 15:39 | Reagovat

[4]: Pokud tím úvodem povídky myslíš spoustu kokotů... Představila jsem si "nesprostou" (ne, vážně, kdo dneska pokládá kokota za sprosté slovo) verzi rozhovoru čtyř mladých mužů ve věku sedmnáct až dvacet let o tom, jak je jeden z nich na pár facek. Ehm. Nic horšího jsem nemohla udělat.
Každopádně děkuji, že se vůbec namáháš s nějakou reakcí. Cením si toho.  
...
...
...
Hej, už jsem chtěla říct, že Taemin se tu nevyskytl snad století, ale máš pravdu, fakt o něm v minulém díle padla zmínka! Možná dokonce dvě. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
https://66.media.tumblr.com/18208d4cca68d18d735b395a1a7f90cb/046414a4c585ed31-cf/s500x750/102276c4849f89abef386357338535ea2f15f5cf.gifv

Obsah tohoto blogu je veskrze autorský.

Kdo chce kopírovat, nechť bezpodmínečně uvede zdroj!

아론곽

Animace a obrázky, jež nepatří k výtvorům mé maličkosti, pocházejí ze serverů DeviantART
a tumblr.