Šťastný nový rok, vážení a drazí!
Ano, vím, že narozeninové články blogu jsem nikdy neprovozovala. Zaprvé se mi nechtělo, haha, zadruhé... to nebylo jen tak. Přesné datum založení totiž neznám. Už ne. Bylo to v říjnu 2008, ale který den... to nemám tušení. Pokud se divíte, čím to, mileráda Vám to osvětlím. Nickyalayla si za svou desetiletou existenci prošla mnoha různými obdobími, mimo jiné i mým úplně prvním originálním příběhem, který jsem však po nějaké době zrušila - a s tím zmizely i úplně první zdejší články.
Deset let je však deset let, a protože přesné říjnové datum neznám, zvolila jsem k sepsání své dosavadní blogové historie právě první den roku, který desáté narozeniny zpečeťuje.

(je až trochu symbolické, že SHINee, kteří mě ke k-popu přivedli, letos slaví stejné výročí)
Blog jsem si založila s touhou vypustit do světa svůj "originální" (protože víme, jak originální jsou příběhy slečen na základce) příběh. Do té doby jsem nějaké jeho části sepisovala do sešitů a dávala je číst kamarádce. V součtu jsem měla tyto originální věci čtyři, ale ani jednu jsem nedokázala napsat jako příběh, který jsem měla v hlavě. Všechno bylo vymyšleno do nejmenších detailů, a přesto... nic. Vždy jsem skončila maximálně zběžným souhrnem toho, co se ve které sérii odehrálo. Hlavním obsahem mého sdílení příběhů se zbytkem světa tak byly kresby. A že jich bylo požehnaně, když nad tím teď přemýšlím... Ale zpátky k prvnímu příběhu. Jmenoval se Magic Angels and Nymphs, a bylo to kouzelné dobrodružství - inspirované W.I.T.C.H. a Winx Clubem, později anime jako Bleach - šesti čarodějů, tří nymf a jejich kámošů. Na druhou stranu musím vypíchnout, že v době, kdy všude frčely ryze dívčí party, moje banda byla složena ze šesti děvčat a tří chlapců. Cate, Michael, Alex, Regina, Nicky, Patrick, Kaira, Layla a Giselle. No, jak asi vidíte, ze svých dvou nejoblíbenějších hrdinek, Nicky, čarodějky Vzduchu, a Layly, nymfy Ledového ohně, vznikl právě název blogu, nickyalayla.
Příběh měl devět sérií, a po jeho skončení jsem navázala na další, na jehož jméno už si ale zaboha nevzpomenu, vím jen, že ho silně inspirovalo anime Tokyo Mew Mew. Po něm došlo k propojení obou příběhů v jeden celek s názvem Fantastic Way/Fantastic Magic, které dalo základ příběhu, který se na nickyalayle dodneška nachází.
Krátké intermezzo - v té době se blog zaměřoval taky na Winx Club, různá anime a japonskou soutěž Sasuke, u nás známou jako Ninja faktor. Později byly všechny tyto stagnující rubriky smazány.

(a další desetiletéý dítě muž roku 2018, 2PM)
A pak konečně přišel ten hlavní příběh, příběh zhmotněných sil. Fantastic Magic: The Rebellion of Evil Powers. Zpočátku se v něm ještě vyskytovaly postavy z obou předchozích příběhů, což jsem následně zredukovala jen na postavy z Magic Angels and Nymphs, které - jakožto majitelé sil - měly pro fungování Fantastic Magic jistou podstatnost. Celý jejich původní příběh jsem však stornovala a provedla menší změny (elfové se stali lidmi apod.). Druhý i třetí příběh jsem pak bez uronění jediné slzy beze stopy smazala, protože... no, byly to největší hovadiny, jakých jsem se ve své zdejší kariéře dopustila.
Pokud se ptáte, proč jsem po smazání původního příběhu, po jehož protagonistkách je blog pojmenován, nesmazala i samotný blog, odpověď je jednoduchá - jsem moc líná a nechtělo se mi stěhovat. Nicky a Layla zůstávají připomínkou toho, na čem jsem začínala. (A pojmenovaly Naylu. A to je záslužné.)
A Fantastic Magic v podobě, do jaké se uchovalo dnes, mohlo začít. Nová magická záležitost, v hlavní roli smrťák Death, co je větší holčička než Ren. Jeden hlavní příběh, čtyři podpříběhy - The Rebellion of Evil Powers, In the name of Betrayed, The Kiss of Darkness a Heartless - z toho každý s různým počtem sérií. Protože monstrózní příběhy, to je moje.
Bez mučení přiznávám - tuhle sérii jsem zbožňovala. Žila jsem jí, a to doslova. Nedokázala jsem si představit, že ji někdy ukončím - no, a pak se to najednou stalo. Osvítilo mě nebo co. A já si řekla: "Je načase to skončit." A příběh jsem ukončila. Vtipné však je, že v něm mám stále jeden rest, a to sepsání děje série Heartless. V hrubých obrysech si samozřejmě pamatuju, o čem byla, ale... dát to do smysluplného celku, to už je nad moje síly.
Fantastic Magic finišovalo v roce 2011. A ačkoli jsem již šest let do této rubriky nic nepřidala, stále má na nickyalayle svoje místo. Jak jsem řekla, ten příběh jsem milovala. Určitě přijde den, kdy ho dokážu s klidným srdcem odepsat, ale... letos to nebude.
Jenže co teď? Nicolca, která žila vymýšlením nikdy pořádně nesepsaných příběhů, najednou neměla do čeho píchnout. Rok 2011 byl rokem, kdy jsem zjistila, že existuje něco jako k-pop, a v prosinci už solidně ujížděla na SHINee (a lehce oťukávala Super Juniory). A jednoho dne mě prostě napadlo, že se zkusím pustit do fanfikce. Haha. Byla to naprosto nereálná vize, nikdy jsem žádný načatý příběh, který jsem se pokusila z hlavy dostat do slov, nedokončila. Proč by povídky založené na reálných postavách měly být jiné než povídky s mými vlastními postavami? No, světe div se, ony opravdu jiné jsou. Minimálně natolik, že jsem schopná dotáhnout je do konce. Ano, Hře s ohněm to trvalo zatraceně dlouho, ale povedlo se. Sama jsem tomu nemohla uvěřit. Dokončila jsem povídku. Neuvěřitelné! A co je neuvěřitelnější, nebyla jediná. Dead arms. Behind. Nameless. Do dnešního dne jsou hotové čtyři a další tři - Škola prokletých (ta přežije nás všechny, mám pocit), A jiní nesmějí žít mezi námi a Ten třetí - jsou v procesu vytváření. Ještě dnes tuhle bilanci občas považuju za výplod mojí přebujelé fantazie.
Už sedmým rokem se nickyalayla zaměřuje na fanfikce k-popu. A to je rozhodně nejdelší období, jaké zažila. Jo, jsem na ni hrdá. A pevně doufám, že spolu v téhle éře ještě nějaký ten pátek vydržíme. Vcelku nám to totiž klape. :)

(a když už jsem u těch výročí, samozřejmě nesmím zapomenout na Shinhwu, dvacetiletého oslavence letošního roku)
...pac a pusu, Vaše Nagasaki


Přeji krásný rok 2017 ♥♥