Hezký podvečer, milí a drazí.
Ne, už se nebudu omlouvat/vymlouvat/proklínat/zaklínat, prostě je tu zase on a nedá se svítit. Protože Zlu se neodporuje. (mému osobnímu Zlu; tomu maminčinu odporuji s masochistickým nadšením) Ale kdyby Vás zajímalo, může za to ten svetr. Kangta mě tou fotkou úplně dostal. Nádherně podtrhuje jeho křehkost, aspoň já mám ten pocit. Vysvětlí mi někdo, kde přesně tomu chlapovi táhne na čtyřicet? Toto je totiž nad moje chápání...
Oh, a mimochodem, na poslední sérii koncertů SMka mě nemilosrdně srazil na kolena. Zaprvé, Calling Out For You, moje nejoblíbenější písnička z jeho loňského mini alba. Zadruhé, Gray Paper - duet s Yesungem. Prostě... ten pocit, když vaši dva speciální biasové (ta šestka a sedmička v oficiálním seznamu je jen na okrasu, víme) stojí na jednom pódiu a zpívají spolu. Yesung a Kangta. Být přímo tam, asi se definitivně rozpustím.
Inu, a od Kangty k druhému tématu nadpisu. Jednoduše mě napadlo, proč Vás neseznámit s mým skromným pandím gangem. Mám k němu totiž jednu podivnou historku...

Začněme mou první pandou vůbec, a to Junsuem. Narozeninový dárek od maminky (té biologické), panda ze všech nejpandovatější, a můj nejmilovanější kousek. Běžně obývá postel.
Druhým exemplářem byla PandaSyung, taky dárek k narozeninám, tentokrát od kamarádky/bývalé spolužačky a tehdejší spolubydlící. Panda, jež se mnou rok pobývala v Brně. Nyní mi sedí na stole, takže pokaždé, když sedím u notebooku (jako právě teď), na mě nedůvěřivě hledí.
Třetí do skupiny přibyl Tao. Toho jsem si koupila sama, v brněnském Tescu, první rok po příšerné zkoušce z jazykovědy. Bydlel se mnou v Brně druhý rok studia a pak i část toho třetího. A pravděpodobně mi bude na koleji dělat společnost i letos. Jinak, stejně jako Junsu, sídlí na posteli.
Číslo čtyři patří bezejmennému pandímu polštáři, opět narozeninovému dárku od téže kamarádky, která mi pořídila PanduSyunga. Nikoho asi nepřekvapí, že mu rovněž patří místo na posteli.
Nu, a s posledním přírůstkem už se znáte - rozkošný modrooký Minjunnie, jehož jsem dostala opět od maminky k Vánocům a jehož se můj sedmnáctiletý bratr bojí. :D Je nájemníkem na mojí kpopové poličce.
Fajn, představení máme za sebou a teď si přibližme jeden nesmírně důležitý vztah - Junsu a Tao se mají rádi. Jakože doopravdy jo. Úplně by to vydalo na romantickou trilogii!
Abych to vysvětlila, Junsu a Tao sedí na posteli vedle sebe, ALE dělám mezi nimi určitou mezeru, aby hezky vynikli. No, a člověk se po pár hodinách vrátí do pokoje a oni sedí těsně u sebe, skoro jako by se tulili. Když se to stane přes noc, fajn, asi sebou ve spánku házím a pandy k sobě nevědomky přišoupnu, ale přes den, ve chvílích, kdy v pokoji nikdo není?
No, a takhle to, prosím, fungovalo až do prosince minulého roku. Ano, tehdy jsem dostala Minjunnieho. A protože moje polička ještě nevisela, strávil Minjunnie pár týdnů na posteli. Mezi Junsuem a Taem. Ne, že bych chtěla Junsua a Taa rozdělit, ale malá panda mezi velkými pandami - prostě to vypadalo moc hezky. Jenže co se nestalo. Tak, jak se Junsu a Tao tajemně sbližovali, začali od sebe Junsu a Minjunnie Taa stejně tajemně odhánět. Přisunula jsem je k sobě, a za pár hodin byla mezi Taem a těmi dvěma propastná mezera. Stručně a jasně, Junsu se kurvil s Minjunniem a lámal chudákovi Taovi srdce.
No, a pak najednou byla polička na zdi, Minjunnie se přestěhoval a Junsu měl po ptákách. Napjatě jsem čekala, co bude teď. Vezme Tao Junsua na milost a budou se k sobě tulit jako dřív? Ani nápad, asi dva měsíce tomu bylo přesně naopak, kdykoli jsem je k sobě přiblížila, netrvalo dlouho a byli od sebe na jednu další pandu. (Ne, že bych se Taovi divila...) Ale teď je už nějakou dobu jejich blízkost zase na původní úrovni... a mně spadl kámen ze srdce, protože kdo se chce dívat na rozhádané pandy, no ne?
Přejte Junsuově a Taově vztahu dlouhého a klidného trvání! :D
...pac a pusu, Vaše Nagasaki


Ty jsou krásné.
