•Zdravím, děti, první část devětadvacáté kapitoly je na světě. Nevím, zda má cenu varovat Vás, že je značně... šílená. To jsou totiž všechny. Připravte se na kmotra Andyho, indiány v Koreji, Aronovy specifické znalosti, pátrání po Heechulově otci, Minha a jeho vlasy... a tak.
Moc děkuji Meshiki a Anete, že si našly chvilku ke komentování minulého dílu. A mně nezbývá, než Vám popřát příjemné počtení.
PS: Havají se myslí Hyesung a Eric. Možná si vzpomenete, že ve 27. kapitole se Andy zmiňoval, že jsou tam na dovolené...•

"Ještě jednou se omlouvám, že jsem vás tak neomaleně vytáhl z postelí." Min Ho odstoupil od okna a s povděkem přelétl očima všechny přítomné. Výrazy v jejich tvářích reprezentovaly celou plejádu nálad a dojmů. Nad nimiž kolektivně převládala pohnutka jediná: zvědavost. "Čím začít? Zprávu o naší záhadné návštěvě jste, předpokládám, každý dostal."
Hromadné přikývnutí.
"Co jsou vlastně zač?" osmělil se Onew k otázce, která každého svrběla na jazyku.
Hrabě pokrčil rameny. "Lee Junho a Hwang Chansung. Ohňovládci. O nic dalšího se se mnou nepodělili."
Houfem to znepokojeně zašumělo.
"A kde jsou teď?" zeptal se Heechul.
"Provizorně ubytovaní v jednom z volných apartmánů ve druhém patře."
"Provizorně ubytovaní?" zakabonil se Kyuhyun. "Chceš snad říct, že - ?"
"Ano," přikývl Min Ho. "Zůstanou tu."
Andy a Yesung si vyměnili významný pohled.
"Ale… nechceš to předem raději zkonzultovat s Havají?" navrhl opatrně Jonghyun.
"Už se stalo."
"A Havaj souhlasí?" podivil se Andy.
"Všemi deseti. Ale za podmínky, že budeme obezřetní a než naši tajemnou dvojici oficiálně přijmeme do našeho spolku, zjistíme si o ní celou pravdu."
Zasvěcenci váhavě pokývli. Nezasvěcená část jen nechápavě zamrkala.
"Jaká Havaj? O čem to mluví?" zašeptal Siwon zmateně.
Key potřásl hlavou. "Nemám páru."
"Ale kdyby to bylo životně důležitý, jistě by nás informovali předem… A to neudělali," rozumoval Taemin. Dvojice mu zadumaně přisvědčila.
"Z čehož vyplývá…?"
"Že máte držet klapačky," ubezpečila je stroze Nayla.
Skupinka v první řadě znalá všech dosavadních podrobností konečně prolomila svoje soukromé přemítavé ticho.
"Dobře, dobře. Uznávám, že to dává smysl, ano," zabručel Zhoumi neochotně. "Jenomže," nakrčil čelo, "myslel jsi taky na to, jak z nich tu pravdu vytáhneme?"
"Budeme improvizovat." Min Ho škodolibě zvlnil rty ve sladkém úsměvu. "A vy, třetí ročník," Mi se v neblahém tušení nějakém zrady preventivně zamračil; Onew, Siwon a Donghae zbystřili, "získáváte výzvědné privilegium jako první. Ten mladší, Chansung, se totiž od pondělka stává vaším spolužákem."
Čtveřice jmenovaných zbledla.
"Nějak si neumím představit, kdo z nás se toho ujme," odkašlal si Onew.
"Já tedy rozhodně ne," prohlásil Zhoumi tónem nepřipouštějícím námitky.
Donghae s výrazem štvané laně zuřivě zavrtěl hlavou.
"Tak to jsme v pěkným loji," shrnul Siwon situaci.
"Jednu indicii každopádně máme," zvýšil Min Ho hlas, aby přehlušil brblající třeťáky. "Skrývají svoji auru."
"Skrývají svoji auru?" zopakovala Jessica.
"A jsou to ohňovládci?" ujistila se Sooyoung.
"Tak to moc možností nemáme," mroukla Nayla a odhrnula si ofinu z čela. "Respektive jedinou."
Ren se neklidně ošil. "Daemoni?" polkl nasucho. Ucítil, jak Aronova dlaň konejšivě stiskla tu jeho.
"Ale jestli jsou to daemoni, kde mají své Vyvolené?" namítl prozíravě Minho.
"Správná připomínka," souhlasil Jonghyun. "Daemon Vyvoleného nedokáže opustit. Neumím si představit, že by se ti dva z čisté velkorysosti a kdoví na jak dlouho přestěhovali sem k nám a svoje Vyvolené nechali někde v háji. To nedává smysl. Takže jejich Vyvolení musejí být mrtví. A oni, jak vidno, jejich ztrátu dokázali ve zdraví přestát. Což z nich činí jasné kandidáty na členství v Lordově radě. A to je do příliš důvěryhodného světla nestaví."
"Možná. Mně ale řekli, že mají s Lordovou radou nevyřízené účty," odtušil Min Ho a zkřížil ruce na prsou. "A věřil-li jsem něčemu z toho mála, co mi prozradili, pak právě tomuhle."
"Uhm," ozval se nejistě Henry, "a nemohl by jeden z nich být daemon a druhý jeho Vyvolený?"
Yesung pohlédl na Min Ha. "Víš jistě, že jsou oba ohňovládci?"
"Ano. Byl jsem poctěn názornou ukázkou," ujistil ho hrabě.
"V tom případě mohu s čistým svědomím konstatovat, že se mezi nimi žádná lidskost nenachází," prohlásil černovlasý. "Existuje totiž pouze jedna lidskost s mocí nad ohněm a tou je Minho."
"Takže jsme zpátky na začátku," zabručel Heechul.
"A co když… co když jsou to bývalí členové Lordovy rady?" nadhodil zamyšleně Kyuhyun. "Řešilo by to problém s absencí Vyvolených. A vysvětlovalo nevyřízené účty. Chápejte, přestaly se jim líbit středověké názory jejich kolegů. Možná je chtěli přesvědčit o inteligentnějším fungování magického světa, ale oni si nedali říct a naše dva inovátory vyhnali. Co jsem se dočetl, daemonská společnost je, co se zákonů týče, až směšně konzervativní…"
"Pravda," přisvědčil Min Ho. "Ještě před třemi sty lety rozhodně existoval i čtvrtý člen rady…"
Aron a Zhoumi se na sebe překvapeně podívali. "A co se s ním stalo?"
"Zemřel."
"To o mně a Hyesungovi tvrdí sirény taky," podotkl Andy suše.
Osazenstvo první řády synchronizovaně povytáhlo obočí.
"Na tom něco je," uznal Jonghyun. "Oficiální reakce na zrádce - promiň mi to slovo - …"
Andy mávl rukou.
"…vlivné zrádce, jejichž čin by mohl u obyvatel vyvolat pochybnosti o systému, je u sirén a daemonů jako přes kopírák."
"Jakože když se jeden boss rozhodne zdejchnout, ostatní bossové ho prohlásí za mrtvého?" Key se zašklebil. Vyslovené nahlas to znělo ještě hloupěji, než si představoval. K jeho překvapení však starší část osazenstva, čítající členy ve věku třiadvaceti let a výš, vážně přikývla.
"Andy byl velkej boss?" užasl Donghae.
"MAFIÁN!" zařval Siwon a Zhoumi, Yesung, Jonghyun, Andy a oba MinHové propukli v hurónský řehot. Ostatní na dvě tři vteřiny ztichli jako pěny, načež se rozchechtali na celé kolo.
"Proč si proboha představuju Andyho s knírkem á la Marlon Brando?" zaúpěla Nayla, marně si utírajíc slzy smíchu.
Sooyoung a Jessica se sesunuly na pohovku, každá popadla jeden polštář a svůj nekontrolovaně hysterický řehot přidusila v něm.
"Tak jo, lidi, nechte Kmotra Kmotrem a soustřeďte se. Přejdeme k druhému bodu programu," požádal Min Ho pobaveně své rozjívené kolegy. "Ale ještě před tím… Andy?"
Černovlasý tázavě pozdvihl obočí.
"Nezdá se ti jméno Hwang Chansung povědomé?"
"Zdá. Jenomže…" Starší protáhl obličej. "Ne natolik, abych ho dokázal zařadit."
"Moment. Vy myslíte, že ho znáte?" ohromilo Arona.
"'Známe' je moc silné slovo," odvětil Andy. "Ale rozhodně jsme o něm kdysi dávno slyšeli."
"Zvláštní," zamumlal Min Ho nepřítomně. Nato potřásl hlavou a usmál se na vyčkávající členy první řady. "Naši hosté mi… vnukli jistou myšlenku. Snad to i byl Junhův záměr a možná ne, ale… Tak či onak, pochopil jsem, že vy všichni máte právo vědět, proč nepřátelská linie tolik baží po téhle škole."
"No že už bylo načase," zabručel Kyuhyun.
Hrabě kývl. "Omlouvám se," hlesl a pokorně svěsil ramena.
"Tak dost! Dneska se nějak podezřele moc omlouváš a mě to začíná děsit," zarazil ho Zhoumi rozpačitě. "Radši už mluv."
Min Ho blýskl po daemonovi oslnivým úsměvem, veškerá poníženost byla rázem tatam. Pak se posadil na pohovku mezi Soo a Sicu, každou vzal důvěrně za ruku a naklonil se vpřed. "Upřímně, nejde jim ani tak o samotnou Akademii jako spíš o to, co se skrývá pod ní…"
"Kruci. Teď nám řekne, že škola stojí na indiánským hřbitově," plácl se Key do čela.
Taemin nakrčil čelo. "Kde by se v Koreji vzali indiáni?"
"Emigrovali z Ameriky?"
"Ha! A byli to příbuzní lady Imové a ona chce zpátky svoji půdu!" vyhrkl Siwon.
Donghaeho levé obočí okázale vystřelilo vzhůru. "Wone?"
"Ano?"
"Radši nic."
"Ten jeho nápad je tak blbej, až by to mohla být pravda," zamumlal Ren a Onew s Henrym mu vážně přitakali. "Teda až na tu drobnost, že Yoona má do princezny Pocahontas stejně daleko jako já…"
"Žádní indiáni, prosím vás," povzdechl si Jonghyun. "Můžeme se vrátit k tématu?"
Studentstvo kývlo, poslušně zmlklo a s očekáváním se zadívalo na Min Ha.
"Díky," odtušil tmavovlasý. "Abych to zkrátil, pod základy téhle školy je skryta silná koncentrace staré magie. Té nejstarší a nejprimitivnější, jakou si dokážete představit. A podle legend se ten, kdo syrovou formu staré magie ovládne, stane absolutním vládcem Podsvětí i všech ostatních alternativních světů. Chápu, asi vám to zní trochu přemrštěně, ale věc se má tak, že pro většinu démonů je touha po moci… jako droga. A oni jejímu vábení nedokáží vzdorovat."
"Dotaz," Minho zvedl ruku jako vzorný školák.
"Ano, zlato?"
"Nejste vy dva," mladší pokynul k Andymu, "náhodou taky démoni?"
"Ovšem. Díkybohu ale patříme k té vyvolené menšině, co umí používat mozek," prohlásil Min Ho prostě. "Ačkoli je mi jasné, že v mém případě o tom někteří z vás," ušklíbl se na Zhoumiho, "stále pochybují…"
"Blbče," zafrkal černovlásek smíchy.
Heechul si zamyšleně upravil pinetku v dlouhých černých vlasech a našpulil pusu, čímž definitivně korunoval svůj ženský půvab. "Fajn. Nevyzrálí démoni chtějí tvoji školu proto, že se pod ní skrývá zdroj síly. Kdyby tu ta magie nebyla, ztratili by zájem, rozumím tomu správně?"
Hrabě pokrčil rameny. "Veskrze ano," přisvědčil.
"V tom případě nechápu, proč ji neovládneš ty sám? Problém by se tím přece vyřešil…"
"Ne!"
Všechny oči se udiveně obrátily k nezdravě zsinalému Yesungovi.
"Promiňte. Nechal jsem se strhnout svou vizuální představivostí." Profesor se nervózně kousl do rtu. "Chtěl jsem říct, že stará magie… stará magie se nedá ovládnout. Ne bez," na moment se odmlčel, když ucítil, jak se mu Min Hovy paže něžně ovíjejí kolem pasu, "obětí."
"Obětí?" zopakoval Kyuhyun zaraženě. "Obětí jako… živých obětí?"
Jessica s kamennou tváří přikývla.
"Ale… nepatří i smrt do kategorie staré magie?" zeptal se Onew. Jeho čelo zbrázdila zmatená vráska. "Ty nejsi povinný své síle nijak… platit, nebo ano?"
"Předně si ujasněme, že je stará magie a stará magie," řekl Min Ho. "Stará magie v určité podobě - jakou je třeba právě smrt - která je určena k tomu stát se démonovou silou. A naproti ní stojí stará magie ve své syrové, neurčité formě, jež koexistuje se světy, jejich obyvateli a rovnováhou mezi nimi. Je to magie, která nikomu nepřísluší, magie ve své nejprimitivnější a nejděsivější povaze. Každého troufalce, co se kdy opovážil ji probudit a zkrotit ve svůj prospěch, nemilosrdně zničila. A když nedostala jeho, zničila ve svém hněvu vše, co jí přišlo do cesty. Stará magie se živí krví, hrůzou, utrpením… Takže pokud chci mít šanci získat nad ní kontrolu, musím jí předložit oběti. Milované a zbožňované. Čím více bytostí bude nad jejich smrtí truchlit, tím lépe. Čím více utrpení, tím bude stará magie spokojenější. A čím spokojenější bude, tím se zvyšují mé vyhlídky na úspěch. Jednoduchá rovnice…"
"…kterou se nepřátelská strana neštítí řídit," podotkla Sooyoung.
"Proto nesmím dovolit, aby Akademii získali. Neodpustil bych si, kdyby kvůli hloupému rozmaru mocichtivých bláznů přišli o život nevinní." Choi naučeným pohybem schoval za ucho neposedný pramen dlouhých vlasů a obdařil přítomné letmým usmáním. Jak vidno, udělal na ně dojem. "Má ještě někdo nějaký dotaz…? Ano, Keyi?"
"Zajímala by mě odpověď na Onewovu druhou otázku." Blonďák přimhouřil oči. "A netvař se, že nevíš, o čem je řeč."
Sooyoung zamaskovala výbuch smíchu záchvatem kašle, soudě dle nevraživého pohledu zavrtaného v čele však její herecký výkon bratra neoklamal.
"Ano, pro jistý magický úkon, který k mé moci náleží, je nezbytně nutné, aby se stará magie nakrmila…"
"Krví, hrůzou a utrpením?" Henry semkl rty do úzké linky.
"Ne, nic takového. Ona… zbývá ještě jedna - příjemnější - možnost, jak si určitou část staré magie naklonit na svou stranu…"
"Sex!" vyhrkl Aron s nadšeným výrazem výherce v jackpotu. Ostatní (tedy až na Yesunga, Andyho, Jonghyuna, Sooyoung a Jessicu, kteří přemáhali nutkavou potřebu zadusit se smíchy) se naproti tomu tvářili značně… konsternovaně.
"Co? Nikdy jste neslyšeli o tom, že se stará magie krmí sexem?"
"Proč mě ale vůbec nepřekvapuje, že zrovna tohle ty víš?" zašklebil se Kyuhyun.
Rudovlásek se zazubil. "Zato mě překvapuje, že něco takového nevíš ty."
"To jako fakt?" Taeminovi spadla brada. "Sex?"
Min Ho snažně netečně přikývl.
"Kruci." Siwon si vyměnil vyjevený pohled s Keyem. "A… jak to probíhá?"
Démon povytáhl obočí. "Mám ti tu popisovat akt soulože krok za krokem?"
"N - ne, jenom…"
Min Ho mávl rukou, jako by odháněl otravný hmyz. Další.
"Říkal jsi, že to souvisí s jistým magickým úkonem… Kterým?" zajímalo Minha.
"Návratem mrtvých k životu."
"Ha?!" zděsil se Heechul. "Byl jsem znovuzrozenej díky tomu, že - no fuj!"
"Nechápu, co se vzrušuješ. Je to naprosto přirozený proces," ušklíbl se hrabě.
"Uf. Mám pocit… jako bych byl tvoje dítě!"
"No, když se nad tím zamyslíš, tak daleko od pravdy zase nejsi," poznamenal Andy.
"Ty jsi to věděla?" obrátil se Chul vyjeveně k Jessice.
"Jistěže," odvětila světlovláska a okázale pohodila blonďatou hřívou. "Po kom myslíš, že jsme tak krásní?"
"Máš to ale vskutku půvabné potomstvo, bráško," zakřenila se Sooyoung.
"A že vlastní i nevlastní… jestli to nebude geny z otcovy strany," zamyslel se Jonghyun.
"Tahle konverzace se stáčí velice zvláštním směrem," upozornil je taktně Min Ho. Žel bohu, bez úspěchu.
"Kdo je můj otec?" zbystřil okamžitě Heechul. "PANEBOŽE, JESSICO, KDO JE NÁŠ OTEC?"
"Výhra v loterii, věř mi."
"Ale - !"
"Mysli, Chulie. Je to zřejmé. S tolika chlapama Min Ho zase nespí."
"Ale - !"
"Vem to vylučovací metodou."
"Dobrá. Vzhledem k tomu, že máme společného otce - a nevlastního sourozence - a ty jsi už zatraceně stará…"
"Co jsi to…?! PUSŤ MĚ NA NĚJ, SOOYOUNG, ROZMLÁTÍM MU CIFERNÍK!"
"Bít se jděte ven, děvčata ("Kdo je u tebe děvče?!"), buďte od té lásky," požádal Min Ho Chula a Sicu suše. "A vy ostatní se, myslím, můžete vrátit do svých postelí. Dozvěděli jste se toho za dnešek beztak víc, než bylo vůbec nutné…" Ušklíbl se. "Děkuji za váš čas a dobrou noc."
Sezvaní se tedy s loučením postupně odporoučeli, a když se za Jonghyunem jako za posledním zavřely dveře, Min Ho široce zívnul a za obratu o sto osmdesát stupňů vykročil k ložnici. Respektive udělal krok a překvapeně se zarazil.
Jeho rty se zvlnily v něžném úsměvu. "Poctíš mě dnes v noci svou přítomností?"
"Pokud nejsi proti…" Yesung se pousmál a cudně sklopil řasy. V hravé teatrálnosti, bez toho aniž by snad zamýšlel zrychlit Choiův pulz a vzít mu na moment dech. A přece se stalo.
Zbožňoval Yesungovu všední, démonicky uhrančivou stránku, samozřejmě, stejně tak se ale nemohl nabažit téhle, tajené a dětsky nevinné, která mu tolik připomínala toho sedmnáctiletého chlapce, do nějž se před šedesáti lety bezmezně zamiloval.
Přitáhl si staršího do náruče, tak opatrně, jako by se dotýkal křehké porcelánové panenky, a vroucně, hluboce jej políbil.
"To beru jako souhlas," zavrněl Sung mazlivě. Rozpustil Min Hovi vlasy, gumičku si natáhl na zápěstí. Usmál se. Takhle se mu líbil víc. Rád se těmi hebkými lokýnkami probíral.
Min Ho vzal Yesunga za ruku, s potutelným uculením se otočil a začal couvat k ložnici. Přítelův koketní smích souhlasně odvětil na jeho nevyřčený návrh.
Zítra ještě musí něco důležitého vyřídit, ale…
Ale až zítra.
•••
"AAAAAAAA!"
Siwon se zděšeně vymrštil do sedu. Promnul si oči a zamžoural k protější prázdné posteli.
"Minho?"
"JEŽIŠI KRISTE!!" ozvalo se z koupelny.
Chvatně odhodil peřinu a vteřinu nato už stál u dveří vedlejší místnosti. Úzkostlivě zaťukal. "Minho? Co se stalo?"
Jekot se změnil v kvílivé úpění.
Zkusil kliku. Zamčeno, samozřejmě. "Jsi v pořádku? Minho, no tak!"
Siwon rozčileně semkl rty, když se mu ani po třetí výzvě nedostalo odpovědi. Co teď? Co…?
Hloupá otázka.
Přiskočil k nočnímu stolku, popadl mobil a vytočil Zhoumiho číslo. A trvalo přesně dvaatřicet sekund, než se jeho spolužák zuřivě vřítil do pokoje.
"Tak co se děje?!"
"Nemám ponětí," potřásl Won bezradně hlavou. "Probral mě Minhův řev z koupelny…"
Mi ustaraně svraštil čelo. Přistoupil ke zmíněným dveřím a zaklepal. "Minho? Minho, miláčku, to jsem já. Otevři, prosím."
"Ne!"
"Proč? Co se děje?"
Na moment nastalo tíživé ticho. Pak ale zašramotil zámek a dveře se vztekle rozletěly.
Siwon a Zhoumi zůstali na mladíka na prahu ohromeně civět.
"Jo, přesně tohle se děje!"
Levá, bezchybně narovnaná polovina vlasů perfektně rámovala Minhův obličej, zatímco ta pravá se divoce vlnila do všech světových stran.
"Rozbila se mi žehlička!" vyjekl nejmladší zoufale.
Dvojice zírajících čínsko-korejských brachů pootevřela pusu, ale nevydala ze sebe ani hlásku. Tak nějak… nedokázala najít ta správná slova.
Minho mrzutě odložil dosloužilý přístroj pod umyvadlo, přičemž se snažně vyhýbal pohledu do zrcadla. "Půjčíš mi, prosím, svoji, MiMi?"
"Ehm," starší se rozpačitě zhoupl na patách, "rád bych, zlato, ale já žehličku jaksi… nevedu…"
Choi nevraživě přimhouřil oči a s výrazem boha pomsty namířil prstem na Zhoumiho hlavu. "PROKLÍNÁM TEBE I TVÝ ROVNÝ VLASY!"
"Minho…"
"POTŘEBUJU FUNKČNÍ ŽEHLIČKU!"
"Ze všeho nejdřív se uklidni, ano?"
"JAK SE MÁM UKLIDNIT?" zaskřípal tmavovlásek zuby. "TAKHLE PŘECE NEMŮŽU JÍT MEZI LIDI!"
"No takhle rozhodně ne," přisvědčil Mi. "Když si ale vlasy namočíš…"
Siwon kývl. "Zbavíš se té narovnané poloviny."
"JENŽE TÉ SE PRÁVĚ ZBAVOVAT NECHCI!"
"Bez žehličky to ale půjde těžko."
Minho znechuceně ukázal na pravou půlku svojí hlavy. "VŽDYŤ VYPADÁM JAKO OVCE PO ŠPATNÉ TRVALÉ!" zakvílel.
"Mít tvoji tvářičku, je mi úplně jedno, co mám hlavě," protočil Zhoumi panenky.
"Mám ze svých vlasů trauma už od dětství!"
"A proč, prosím tě?"
"Protože jsou příšerný!"
"Jsou úplně normální."
"Chceš se hádat?"
"Jako by to s tebou snad mělo cenu…," vzdychl daemon. "Ale upřímně, co ti na nich tak hrozně vadí? Že se vlní? Vždyť o Min Hových vlasech jsi nikdy neřekl křivého slova, naopak!"
"Srovnávat moje a Min Hovy vlasy je jako srovnávat tebe a Ryeowooka. Výškově!" zavrčel Minho a pohlédl na hodinky. 7:10. Sakra! "Kašlu na to! Dokud mi vlasy nepřerostou přes uši, kroutí se v únosné míře. Hned v pondělí se jedu ostříhat, zapiš si to do diáře," oznámil Mimu a práskl za sebou dveřmi. Chvíli poté zaslechli zvuk tekoucí sprchy.
•••
"Jen to řekněte," zabručel Minho. Odklopil horní krajíc sendviče, zvedl plátek rajčete a zamračeně ukousl. "Vypadám jako idiot."
Spolustolující kolegové se nervózně ošili. Černočerná nálada prince Choie budila dojem časované bomby. Tik tak, tik tak…!
"To není pravda!" vyhrkl Ren, kterému okolní dusná atmosféra začínala způsobovat vyrážku. "Je to nezvyk, to uznávám, ale to neznamená, že ti tenhle účes nesluší. No ne?"
Ostatní jako na povel zuřivě přikývli a Minho se zamračil ještě víc.
Nevěřil, ovšemže nevěřil. Renova břitká upřímnost vůči vrstevníkům si nebrala servítky - až na jedinou výjimku. A tou byl on.
"Kyuhyune?"
"Já se zcela ztotožňuju s Renovým názorem," ujistil ho černovlásek vážně.
"Keyi…?"
"A kurva."
Všichni se nechápavě zadívali směrem, kterým mířil blonďákův pohled, všem ohromením poklesla čelist. Protože jak vzápětí prohlásil Aron…
"To musí být karma."
"Minho!" zaječel Zhoumi, když jeho přítel rozzuřeně vyletěl ze židle a s vraždou v očích se vrhl ke svému démonovi, bezelstně procházejícímu jídelnou ke švédskému stolu. "Za co?!" zanaříkal a ve jménu Min Hova přežití se tryskem rozběhl k místu nadcházejícího konfliktu.
Zbytek stolu za nimi zůstal vyvaleně hledět.
"CO. TO. JE?!" zahřměl Minho, spíš než samotnému Min Hovi adresoval svou vyčítavou výpověď jeho dokonale rovným vlasům.
Prostě karma.
Hrabě na něj nechápavě zamrkal. Na něj, na jeho vlasy, znovu na něj, znovu na jeho vlasy… a pak mu to došlo. Pohnul rty, aby něco řekl (ačkoli neměl nejmenší ponětí co), mladší ho však předběhl pobouřeným: "NENÁVIDÍM TĚ!" a rozzuřeně oddusal z jídelny.
"Jenom klid. Za pár let ho to přejde," broukl Zhoumi a chlácholivě otřeseného Min Ha poplácal po rameni. Na vydýchávání šoku ale neměl démon čas. V rozevřených dvoukřídlých dveřích se totiž jeho naštvaná lidskost minula s příchozí dvojicí tajemných návštěvníků.
Mi svraštil čelo a ostražitě si oba neznámé prohlédl. Vyšší z mladíků zachytil jeho pohled, vteřinu dvě jej ve vší melancholičnosti opětoval a spěšně odvrátil zrak stranou.


ježiš chudák Min Ho
Parádní díl jako vždy
Moc se těším na pokráčko, ale taky mě docela zajímá co jsou ti dva ohňovládci zač. No a co se týče HeeChula a Jessicy no to radši komentovat nebudu jelikož nevím co k tomu říct snad jen to, že jsem si je dokázala živě představit 