
Behind - prolog
16. října 2015 v 17:49 | Nagasaki Nicolca○Hezký pátek, drazí a milí, přináším Vám kraťounký prolog k nové povídce, jejíž zveřejňování je ale stále ve hvězdách. Pár facek zasloužím, to mi nemusíte říkat.
Znáte mou obsesi jistými korejskými páry. Znáte mou obsesi jistými Shinhwa páry. Pardon, ani tady se jí nezbavíme...
Užijte si počtení tohohle mikroskopického psycho úvodu.○

Odpusť.
Bolí to. Vidět v tvých očích tolik zášti. Tolik hněvu… Zvláštní. I oni se na mě tak dívali. Ti všichni před tebou. Nesčetněkrát jsem čelil jejich čiré a zuřivé nenávisti. Netečně a bez úhony. Tvá nenávist je ale jiná. Mučí mě. Sžírá zaživa.
Chápu. Věřil jsi mi. A já tě zradil. Snad ti dokonce ublížil…?
Ale neměl jsem na výběr.
Já ji musím najít. Musím, nemohu přestat. Jen tak se z toho nekonečného koloběhu konečně vymaním. Protože až ji najdu, bude konec.
Nádherný definitivní konec.
Je to skličující, víš? Toužit po smrti a být jí neustále odmítán… Nikdo si to zoufalství nedokáže představit. Staletí své existence jsem už dávno přestal počítat.
Nežiju. Přežívám. A hledám.
Hledám ji.
A stále marně.
Dongwan byl první, v koho jsem vkládal naději, že mě zachrání. A potom Junho. A Minki…
Omyl. Omyl. Omyl.
Siwon.
Minhyun.
Omyl. Omyl. Žádná naděje nezbyla.
Nahradila ji holá beznaděj.
Strhla mě a zničila. Rozdupala na kousíčky. Neměl jsem sílu pokračovat. Ale pak se objevil Nichkhun.
Učaroval mi jako žádný před ním. Snad jsem ho i miloval. Díky němu jsem totiž mohl znovu doufat. Byl jsem si tak jistý, že tentokrát jsem se nespletl. Že je to on. Že v něm ji najdu.
Zlomilo mi srdce, když se ukázalo, že ne.
Mé znovuzrozené odhodlání však nepolevilo, naopak. Cítil jsem, že je blízko. Že ji získám. Brzy.
A potkal jsem tebe.
Teď už rozumíš?
Jsi to ty. Musíš být. Náklonnost k Nichkhunovi nebyla ničím ve srovnání s city chovanými k tobě. Nemůže existovat jiná možnost. Když ne ty, tak kdo?
Je-li to tak, bude konec. A pokud není… jen z té představy mě zachvacuje hysterie. Tobě můj neúspěch ale nikterak neuškodí. Zůstaneš mladý a krásný. Bezvěký. Navždy můj. Další z mých věčných modelů…
Avšak ty jsi víc. Vím, že ano. Jsi ona. Má múza. Má absolutní múza. Má jediná spása. Nepochybuji o tom.
Protože když ne ty, tak kdo?
Úsměv, Hyukie. Tvůj obraz bude mé mistrovské dílo.
Komentáře
Jsem velmi fascinovaná a velmi nadšená a velmi NEDOČKAVÁ, takže očekávám, že s tím něco uděláš. Je možné, že si budu dělat zářezy do židle, kterou mám vedle křesla. Ten poslední řádek je tak neskutečně dokonalý! Proč to děláš. Proč. Proč?! Já chci další.
Ich forma mi většinou moc nevyhovuje, ale tohle je zajímavé.
No teda. Jsem fakt zvedava. Moc se tesim na prvni dil.
Mě z tebe klepne
Dáš sem tak úžasný prolog a říkáš že zveřejňování povídky je ještě ve hvězdách? Doufám, že při čekání na tu povídku nezešedivím ![]()
Woah.
K tomuto si snad i ráda najdu čas ke čtení..
Líbí se mi to.^^


WTF CO TO JE JÁ CHCI PRVNÍ DÍL!!!!!
Já tě tak nesnáším...
takhle mě navnadit a pak - snad ne dlouho - nic.
Já bych ráda napsala něco smysluplného, ale během čtení mě napadlo tolik scénářů a já nevím čeho ještě, že momentálně můj mozek jaksi odmítá spolupracovat a přemýšlí si nad svým.
Nedočkavostí umřu...