3. srpna 2014 v 15:31 | Nagasaki Nicolca
|
•Pozn. č 1: Předem se omlouvám všem, kterým bude připadat poznámka o TaoRisovi jakkoli nevhodná. Pozn. č. 2: Ještě nekončíme. Tahle kapitola se jaksi rozjela a zamýšlený rozhovor Taa s Ryeowookem a Minha s MiMim by se mi sem už nevešel, takže někdy v budoucnu očekávejte historicky úplně první část d. Pozn. č. 3: Obě části chci věnovat jmenovitě Týně, Anete a kuliskovi (ano, kuliskovi, protože "Kulichovi" zní, jako bych Ti nadávala!xD), které nebyly líné část a. okomentovat, a těm, kteří anonymně hvězdičkovali. Díky.•
"Zlomím mu nos příště," sliboval Kyuhyun, jen co Zhoumi došel k jejich stolu, a galantně mu nabídl židli.
"Ale já nechci, abys Taovi lámal nos!" vzdychl mladík a s tichým: "Díky." se posadil. Dárkovou taštičku nenápadně odložil pod stůl vedle svojí židle.
"Ale já jo!" zaprskal Kyu. "Co ti udělal tentokrát?!"
"Cože? Nic mi neudělal."
"Tak proč, kdykoli s ním mluvíš, vypadáš pak tak hrozně… zdeptaně?!"
"Po rozhovoru s Taem vypadá zdeptaně každej," podotkl Siwon. "Ale on za to nemůže. To je tím, že vypadá tak zoufale depresivně…"
"No fajn," sykl temně Kyuhyun. "Ale rozhodně mu nemíním jen tak snadno odpustit ty hnusy, co ti tehdy řekl…!"
"On… nechtěl," zamumlal Mi. Tím si byl jistý. Nevěděl proč, ale byl.
"Nechtěl? Jak jako nechtěl?!"
"Prostě si myslím… že to nechtěl udělat. Ne z vlastní vůle."
"Myslíš si, že byl pod vlivem těch dvou démonů, o nichž mluvili Yesung a Jonghyun," opravil ho jemně Minho.
Zhoumi k příteli zvedl pohled a vážně přikývl. Jasně si pamatoval tu nepřirozenou proměnu v Taově výrazu… Něco takového zkrátka nemohlo být normální.
"Uhm, když o tom mluvíte…" Siwon obezřetně ztišil hlas. "Ovládají prakticky celou školu a nikdo s tím nemůže nic dělat. Co když…" znepokojeně přelétl po svých třech kolezích očima, "ovládnou i nás?"
Minho zavrtěl hlavou. "Podle Jonghyuna existuje jen naprosto mizivá šance, že by mohli do svého vlivu dostat někoho z nás. Démoni se nedokážou ovládat navzájem a skoro stejně to mají i s polovičními démony. Museli by se soustředit přímo na toho či onoho konkrétního polovičního démona a to z bezprostřední blízkosti a ani tehdy nemají jistotu, že bude nátlak fungovat. A stejně tak nemůžou ovládnout vaše dárce, nemrtvé, osoby, které propadly životem jinému démonovi, lidskosti démonů, daemony, jejich Stíny… a ohnivé mágy."
"Proč ohnivé mágy?" Siwon a Kyuhyun se na sebe nechápavě podívali.
"Oheň je pro démony nepřátelský živel," odtušil Zhoumi a Minho mu souhlasně přitakal. "Brání svého vládce a odmítá cokoli, co souvisí s démony. I těmi polovičními," dodal.
"Paráda! Tak proč kruci nemáme ve škole víc ohňovládců?!" rozhodil Won dramaticky rukama.
"Slyšel jsem, že v posledních dvou stoletích se ohnivých mágů rodí mnohem méně než ostatních živelných vládců," řekl tmavovlásek a pokrčil rameny. "Nikdo neví proč. A mimochodem, to, že na naší akademii jsou hned čtyři ohniví mágové, je v celosvětovém měřítku docela rarita. Na spoustě jiných veřejných škol nemají často ani jednoho. Z toho mála ohňovládců skončí totiž většina na školách pro daemonské vojáky."
"No jistě, vy dva a Yesung přece musíte patřit do kategorie nedostatkový zboží," zašklebil se ironicky starší Choi. "Jen Henry mi do toho vašeho vzorce být-za-každé-situace-děěěěsně- originální jaksi nezapa - DÁÁÁ…!" zaječel, když po něm Zhoumi s chladnokrevným výrazem ve tváři hodil okurku omáčenou v jogurtovém dresingu.
"Ty, Minho…" zamručel zadumaně Kyuhyun, "říkal jsi, že naši dárci jsou proti démonskému vlivu taky imunní… a co když ze svého dárce pít přestanu? Za jak dlouho ta jeho imunita proti jejich nátlaku vyprchá?"
"Podle Jonghyuna zhruba po půl roce. Plus minus. Proč?"
"Protože Sungmin tím pádem nemůže být pod jejich vlivem."
Všichni čtyři po sobě znepokojeně zhlédli, jelikož si uvědomili, co by to mohlo znamenat.
"Varoval mě, že nebudu schopný užít svůj vliv na nikoho z akademie. Takže musel o jejich o plánech vědět," konstatoval Cho bezbarvě.
Zhoumi po něm loupl očima. "A tím chceš říct co? Že s nimi Sungmin spolupracuje dobrovolně? Co by z toho asi tak měl, prosím tě?"
"Nevím, ale Sungminovy myšlenkový pochody jsou na to pošahaný dost!" vyštěkl Kyuhyun. Štvalo ho, že kdykoli přišla v posledních třech dnech řeč na Sungmina, byli s Zhoumim okamžitě na kordy. Protože Zhoumi ho neustále obhajoval a Kyuhyuna to neskutečně vytáčelo.
"Poslyš, Mi, já taky nevím, jaké motivy by mohl Sungmin mít k dobrovolné spolupráci s těmi démony, ale myslím, že má Kyuhyun pravdu," postavil se za nejmladšího Minho. "Přemýšlej. Přes někoho sem přece musel infiltrovat jejich vliv. Celá škola je pod Min Hovou ochrannou bariérou, takže i kdyby někoho odsud ovládli venku, bylo by jim to k ničemu. Bariéra by rozpoznala nátlak jiného démona a zablokovala by mu možnost rozšířit vliv uvnitř. To znamená, že člověk, který jim pomohl dostat se do hlav téměř všech studentů a učitelů tady, proklouzl bariérou bez povšimnutí, tudíž nemůže být pod nátlakem. A nejspíš se mu to povedlo tak perfektně nenápadně proto, že je prvák, takže ho bariéra nemohla znát a nezaregistrovala tedy při jeho vstupu na pozemky akademie žádnou odchylku, kterou na lidské auře setkání s démony zanechává. Nekoukejte tak na mě, diskutoval jsem o tom s Yesungem!"
"Je to slyšet," zahučela sborově přítomná trojice.
Minho na ně udělal kyselý obličej. "Každopádně ať chceš nebo ne, MiMi, profilu Sungmin dokonale odpovídá. A hlavně když víme, co řekl Kyuovi…"
"No přesně," přisvědčil Siwon. "Jako nezasvěcenej by o tom těžko něco věděl. Mi, musíš uznat, že je podezřelej."
Zhoumi přezíravě zafrkal. "Smím vědět, kdy přesně jste se vy tři sudičky dohodly, že Sungmina pasujete na největšího zloducha téhle planety?"
Než však stačila kterákoli ze "sudiček" odpovědět, přiřítil se ke stolu Taemin. Praštil tácem o stůl, kecl na židli vedle Minha a se zápalem hodným paparazziho, který právě vyčmuchal delikátní informaci pro skandál století, vyhrkl: "Kdy spolu začali Tao a Ryeowook sedávat u jednoho stolu??"
Kluci se udiveně podívali nejdřív na něj a pak ještě udiveněji směrem, kam směřoval dlouhovláskův zrak. Zhoumimu spadla brada. Kyuhyun hvízdl. Siwon a Minho synchronizovaně povytáhli obočí.
"No," opáčil zaraženě tmavovlásek, "vrátili se oba dneska, takže…"
"Oba? Dneska? Spolu?" Min se zahihňal.
"Ehm… jo?"
"Jakože spolu chodí nebo co?" zafrněl Key, sjel propíranou dvojici pochybovačným pohledem a zasedl s Onewem ke stolu.
Kyuhyun svraštil čelo. "Jakože se Tao rozešel s Kristinou?"
"Blbost, co?" souhlasil blonďák.
"Ehm, víte, že Tao s Krisem nikdy nechodil, že jo?" ozval se Zhoumi.
"COŽE?!" zaječeli Key a Kyuhyun zděšeně. "JAK TO?!"
"No prostě nechodil, no."
"ALE PROČ?!"
"Na to se zeptejte jeho!"
"ALE TO PŘECE NENÍ MOŽNÝ…! PROKRISTÁČKA, TEĎ UŽ NEMŮŽEME VĚŘIT ABSOLUTNĚ NIČEMU, KDYŽ ANI TAORIS NEBYL OPRAVDOVEJ!"
"A uvědomujete si, že shippovat starší spolužáky mezi sebou je fakt úchylný?" povzdechl si Onew stylem 'co já tady vůbec dělám?'.
"Asi mi právě skončilo dětství," fňukl Key. Kyuhyun ve vší teatrálnosti s kvílivým zaúpěním skryl tvář v dlaních.
Taemin si zatím zadumaně prohlížel důvěrně se bavící dvojici na druhém konci jídelny. "Když Tao teda nechodí s Krisem, tak je možný, že chodí s Wookem, ne?"
"Nemyslím si," potřásl Zhoumi hlavou. "Přeci jenom Ryeowook má do parametrů Taova ideálu docela daleko…" Pohlédl významně na Minha. Ten se na něj zazubil.
Min po nich nechápavě zatěkal očima. Pak mu to došlo. "Ha?!" vyjekl hystericky. "Minho?!"
"Je to snad tak neuvěřitelný?" odfrkl tmavovlasý dotčeně.
"To ani náhodou, žabko! Já jenom že si z té spousty fascinujících historek o tvé nelidské krutosti vůči ctitelům nemůžu vybavit tu, jak jsi znemožnil Taa…"
"To proto, že žádná taková neexistuje."
"Ne?"
"Ne," usmál se Minho. "Neměl jsem důvod mu ubližovat. Tao se totiž na rozdíl od těch ostatních nikdy nechoval jako maniakální stalker."
"No jasně, to vykládej svý mámě," protočil Kyuhyun oči. "Máš slabost pro Číňany, tím to je!"
"Hmm, to možná taky," přisvědčil Choi vážně. Když ale spatřil Taeminův výraz, rozesmál se. A s ním i zbytek osazenstva stolu.
Key si náhle vzpomněl, na co že se to chtěl zeptat, jen co do jídelny dorazil, ale jelikož se nechal vtáhnout do diskuze o Taovi a Ryeowookovi, odsunul všetečný dotaz stranou. "Ty, Zhoumi," naklonil se dopředu, aby na osloveného mladíka lépe viděl, "co to schováváš pod tím stolem?"
Černovlasý zbledl a zabodl zrak do salátu ve svém talíři. "Uhm…" Cítil, jak na něj všichni zvědavě civí. Měl chuť vzít nohy na ramena. "Dárek… od kamarádky… teda vlastně ne, ona ho jen přeposílá, není od ní…"
"A od koho je?" zeptal se logicky Onew.
"Nevím." Aby byl upřímný, měl velmi silné tušení, od koho ten dárek je.
"A co v něm je?" zajímal se Taemin.
"Nevím."
"No tak ho rozbal!" houkl Key. Ostatní se k němu se souhlasným mručením přidali.
Zhoumi se neochotně sehnul, aby zvedl dárkovou taštičku ze země, a opatrně, jako by se snad bál, že její obsah každou chvíli vybouchne, ji položil na stůl. Krátce zaváhal, než nahlédl dovnitř. Kluci očima dychtivě opisovali každý jeho pohyb.
"Jéžiši, tobě to trvá…!" Key začal prsty netrpělivě bubnovat o Onewův jídelní tác. "Tak co tam je?"
Mi po blonďákovi iritovaně sekl očima, načež z tašky vytáhl třpytivou safírově modrou krabičku. Na jejím víku se skvěla sametová černá mašle.
"Vypadá to jako krabička od šperku," Siwon si zamyšleně podložil bradu dlaněmi. "Kdo by ti posílal šperk…? Otevři ji."
Černovlásek roztřeseně odklopil víčko. Jakmile spatřil, co krabička skrývá, vymizel mu z obličeje i ten poslední zbytek barvy, co v ní ještě zůstal.
"Co to je?" vyhekl Key, natahuje krk, aby do krabičky viděl. Bezúspěšně. "Ukaž nám to!"
Mi, konsternován na nejvyšší možnou míru, mechanicky vytáhl dárek z úkrytu papírového obalu. Byl to decentní řetízek z bílého zlata, na němž se skoro jako v rytmu neslyšné melodie pohupoval přívěsek ve tvaru houslového klíče, vykládaný drobounkými bílými kamínky.
"Ten je překrásný," hlesl okouzleně Minho. Nikoho ani nenapadlo nesouhlasit.
Zatímco všichni ostatní obdivovali přívěsek, Kyuhyun (který se rozhodně nemínil rozplývat nad dárkem, který Zhoumimu věnoval bůhví jaký nadržený úchyl, co si asi myslí, že mu za jakýsi cinkrlátko Mi hned nadšeně skočí do postele 'bo co!) chmatnul po dárkové tašce a nakoukl do ní. Ten, kdo to poslal, musel dát Mimu určitě nějak vědět, co je zač… A vida! Na dně tašky ležel na dvakrát přehnutý papír.
Nejprve vážně koketoval s myšlenkou nenápadně to lejstro sebrat, zjistit, kdo je ten drzoun, a ve vší tichosti ho zlikvidovat. Nakonec ale pod tíhou svědomí, které mravokárně vyřvávalo, že ho přece nesmí ani napadnout lézt Mimu do soukromí, žárlivost spolkl.
"MiMi." Počkal, až se k němu mladík obrátí, a podal mu taštičku. "Ještě v ní něco je. Nějaký papír. Možná dopis… Asi by ses na to měl podívat."
Nedokázal spočítat, kolik emocí se ve vteřině vystřídalo v Zhoumiho tváři, natož je pojmenovat. Byl to snad šok? A pak radost? A potom obava? Provinilost…? A najednou už Zhoumi neseděl vedle něj, bez jediného slova vstal a s řetízkem i dárkovou taškou v rukách utekl z jídelny.
"Mi!" vykřikl Kyuhyun a vyskočil na nohy. Nechápal, co se stalo. Chtěl se za starším rozběhnout, ale Minhova ruka, svírající mu zápěstí, ho zadržela na místě.
"Nech ho. Teď stejně s nikým mluvit nebude. Chce být sám."
Cho se ještě jednou ztrápeně zadíval ke dveřím, načež se poraženecky sesunul zpátky na židli. "Znáš ho," zafuněl závistivě.
"To doufám," odvětil Minho s téměř nepatrným pousmáním na rtech. "Co bych to byl jinak za přítele?"
Siwon a Key, hledíce nechápavě za Zhoumim, si vyměnili tázavý pohled. "Co to sakra bylo?"
"No, já myslím, že teď už je více než jasné, kdo mu ten dárek poslal," prohlásil Onew.
"Eh?"
"Ale no tak, není přece zas tolik lidí, kvůli kterým by Zhoumi takhle vyšiloval."
Ve Wonově tváři se mihnul záblesk osvícení. "Vážně? Že by to byl ten, jehož jméno - ?"
"Nesmíme vyslovit?" lekl se Taemin. "Voldemort posílá Zhoumimu dárky?!"
"Ne. Ten, jehož jméno si zaboha nemůžu zapamatovat," opáčil Choi suše.
"Přesně ten," přikývl brunet. "Ačkoli nechápu, co je pro tebe na jeho jménu tak strašně nezapamatovatelného…"
"Co? Vždyť je totálně pošahaný!"
"Vy myslíte, že ten řetízek je od hyunga?" zajíkl se překvapeně Minho.
"Já pořád nevím, o kom to mluvíte!" našpulil Key rozmrzele pusu.
"Ale víš. O mém spolubydlícím. Teda bývalém spolubydlícím!" opravil se honem Onew, když se Key a Kyuhyun zhrozeně podívali na Taemina.
"Jo, ten!" plácl se blonďák do čela. "Ten rozkošnej sexouš, co vypadá na patnáct! Ale to jeho tělo…"
"Hmm, to tělo…" zasnil se Onew.
Key se zarazil a oskenoval přítele podezřívavým pohledem. "Ty, zlato."
"Ano?"
"Tvůj výraz se mi ani trochu nelíbí."
"Jaký výraz?"
"Zamilovaný výraz!"
"Zamilovaný? Opravdu?" brunet se vesele zazubil. "Promiň, broučku, to byl reflex."
"Reflex?"
"Copak ty nevíš, že ten, jehož jméno si zaboha nemůžu zapamatovat, byl Onewova první velká láska?" podivil se Siwon.
Keyova tvář potemněla. Probodl Onewa nebezpečně se lesknoucíma očima. "Cože?" zaskřípal zuby. Svým momentálním děsivým vzezřením by mohl z fleku konkurovat Sadako, Mimiko, Kayako i všem ostatním japonským hororovým vlasaticím. I jako blondýna. "Byl jsi zamilovaný do svého spolubydlícího? Do svého exotického nelegálně sexy spolubydlícího, se kterým jsi sdílel pokoj celý dva roky?! Byl jsi do něj snad zamilovaný i pak, když už jsi chodil se mnou?!"
"Díky moc, Siwone," utrousil brunet sarkasticky. "Broučku, uklidni se, prosím! Jo, přiznávám, měl jsem pro něj slabost, vlastně pořád mám a nejspíš i vždycky mít budu, ehm… ale tebe miluju, jasné? A když říkám miluju, myslím skutečně miluju."
"Heleď, Keyi, ty přece taky pálíš za MiMim, tak proč by nemohl Onew nevinně fantazírovat o hyungovi? Vždyť je to fér," namítl Minho.
"A ještě navíc ti v poslední době s oblibou osahává zadek," dodal brunet.
"Dokonce!"
Onew se zamračil na Keyho. "Rád bych viděl, jak by ses tvářil, kdybych někomu jinýmu osahával zadek já!"
"To by bylo to poslední, co bys viděl," odtušil blonďák záhrobním hlasem. A vzápětí oba dva vybuchli smíchy.
Siwon protočil panenky. "Smír? No hurá. Máte to vůbec zapotřebí? Bože, taková nesmyslná žárlivost, Keyi!" posteskl si. "Děláš z toho drama, jako kdyby tě Onew podvedl, či co! Jako by snad měl šanci vzbudit v tom, jehož jméno si zaboha nemůžu zapamatovat, jakýkoli milostný zájem. Taková blbost! Na to přece není ani dost vysokej, ani dost hubenej, ani dost Číňan!"
"Víte, my bychom taky docela rádi věděli, o kom že je vlastně řeč. Uniká nám pointa," ozval se Kyuhyun. Taemin mu horlivě přikyvoval.
Čtveřice zasvěcených úkosem pohlédla na dvojici neinformovaných, tudíž nic nepobírajících prváků. "Na to jste moc mladí," uzemnil je Won.
"No hlavně že ty seš takovej důchodce," odfrkl Cho.
"Děcká!" Min umanutě nafoukl tváře. "Nebuďte labutě! Mluvte! Co je ten Onewův bývalej spolubydlící zač?"
"Zhoumiho expřítel," slitoval se nad nimi milostivě Key, když se nikdo jiný neměl k odpovědi.
Oba kluci zůstali na blonďáka vyvaleně zírat. "Cože? Zhoumi chodil i s někým jiným než s Minhem?" nevycházel Taemin z údivu.
"Jo, v prváku," potvrdil Siwon. "A nejvtipnější je, že Minho po něm převzal nejen úlohu Miho přítele, ale taky roli nekorunovaného prince téhle školy."
"Však žabka není žádnej troškař!" zakřenil se dlouhovlásek. Minho ho s pobaveným ušklíbnutím dloubl lokem do žeber.
"No, a jak se ten, jehož jméno si Siwon zaboha nemůže zapamatovat, teda jmenuje?" zeptal se Kyuhyun. "Onewe?"
"Nichkhun Buck Horvejkul."
"Ni - jakže?" zděsil se černovlásek. "Co je to krucinál za šílený jméno?!"
"Nichkhun. On je Thajec," vysvětlil Minho.
"Thajec, co je napůl Číňan," přiblížil Siwon.
"A narodil se v Americe," doplnil Onew.
"Američan…?! A já myslel, že má MiMi vkus!" nakrčil Kyu pohrdavě nos.
"Proč ale," zadumal se Taemin, "posílá Zhoumimu jeho bývalej dárek k Vánocům?"
Won pokrčil rameny. "Netuším. Tohle je poprvé, co to udělal."
"Já myslím, že to trochu souvisí s tím, že dokud tu studovali oba, měli k sobě navzájem zdvořilý odstup, ale zároveň se každý den vídali, tudíž po sobě nijak nestrádali. Jenže teď je Nichkhun na univerzitě a s Zhoumim se viděli naposledy na konci minulýho školního roku," uvažoval Key. "Nejsou v kontaktu a asi proto Nichkhuna napadlo poslat Mimu dárek k Vánocům, no. Co jsem slyšel, nerozešli se ve zlým, ne?"
"Tomu se snad ani nedalo říkat rozchod. Jeden den ráno prostě dorazili na snídani a mezi řečí nám oznámili, že už spolu nechodí," zavzpomínal Siwon. "Ale byla to docela škoda. Slušelo jim to spolu. Samozřejmě ne tolik, jako to MiMimu sluší s Minhem… ale slušelo."
"Doufám, že ho za to patřičně nesnášíš," obrátil se Kyuhyun dychtivě na Minha.
Ten jen nechápavě zamžikal řasami. "Proč bych ho měl nesnášet? Mám ho rád. Nichkhun hyung je úžasnej…"
"Děláš si srandu? Nemůžeš použít slovo "úžasnej" se jménem expřítele svýho přítele v jedný větě! To se nedělá!"
"Ale on je úžasnej!"
"Ty seš marnej případ," zakroutil Kyu hlavou. Minho po něm mrskl párátko.
"A… proč se vlastně rozešli?" vyzvídal Taemin.
"A víš, že ti ani nevím? Nikdy o tom nemluvili," zabručel starší Choi. I Onew se zatvářil bezradně.
"Ale já vím," řekl Minho. "Rozešli se kvůli mně. Respektive Zhoumi se s hyungem rozešel kvůli mně."
"Moment," zarazil ho Key, "když spolu chodili, tys tu přece ještě nebyl. Tak jak - ?"
"Jenže Zhoumi je do Minha zamilovanej už od osmé třídy," uvědomil si Siwon.
Tmavovlásek se kousl do rtu. "MiMi si byl jistý, že na mě zapomene, ale… ne. Miloval Nichkhuna, moc ho miloval… ale mě miloval víc. A nechtěl být pokrytec a tahat Khuna za nos. To proto se s ním rozešel."
"Takže mu dal kopačky, i když ho měl stále rád?" zamračil se Kyuhyun. "Je snad možný, že ho má rád pořád?"
"Dost možná," odtušil Minho neurčitě.
Miluju tuto povídku