•Gomen nasai! Trvalo to hrozně dlouho, já vím, ale škola mě unavuje víc než dřív. A múza si zase dala neohlášené volno. A navíc jsem byla zažraná do naprosto úžasné knihy. Ano, pokud nemáte co číst, doporučuji Černý déšť od Masudži Ibuseho. Není to žádná tlustá bichle a je to přesně ten typ knihy, kterou prostě nemůžete odložit dokud se nedoberete konce. Ve zkratce jde o to, že hlavní hrdina vzpomíná na své zážitky z atentátu na Hirošimu. Ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech!
Co se týká povídky... ehe... Kyuhyun mě zabíjí. A v kombinaci s Keyem dvojnásobně... Donghaeho reakce jsou k nezaplacení... A Siwon je totální magor. A Minho psychouš. A všechno to odnáší Zhoumi. Ale co už. Užijte si (opět rozdělený) díl.:)•
PS: Komentáře či hvězdičky velice potěší!^^

"Co mám dělat?" zakňučel Taemin a vrhnul k zadnímu stolu u okna, kde k nim zády otočený seděl Minho, zoufalý pohled. "Celý týden se mi vyhýbá, na hodině se mnou prakticky nemluví a když už ho potkám na chodbě, má v patách buďto Zhoumiho nebo tu jeho děsivou kočku!"
Siwon se pobaveně uchechtl. "Proč mám pocit, že se bojíš Nayly?"
"Protože se jí bojím!" vypískl dlouhovlásek a otřásl se. "Je stejně hrůzostrašná jako její páníček," zamručel, aby mu vzápětí od Keyho a Kyuhyuna přistály dva přesně mířené pohlavky. "Jau! Jděte doprdele, vy dva Mifetišisti!"
Oba kluci, probodávající se navzájem zabijáckými pohledy à la 'co se do toho sereš, Zhoumi je můj!', na Taemina pohlédli s notnou dávkou živého zájmu.
"Hm, to není vůbec špatný nápad," zamyslel se s perverzním úšklebkem Kyuhyun.
Key po něm sekl nebezpečně planoucíma očima. "Přestaň si představovat, že znásilňuješ Zhoumiho, ty nadržený hovado!"
"He?!" vyjekl zděšeně černovlásek. "Jak sakra víš, co si představuju?!"
"Jak by řekl Onew: Soudě dle tvého zvrhlého výrazu je to naprosto evidentní."
"A jak bych řekl já: Hleď si laskavě svého Onewa a přenechej veškeré fantazírování o božském MiMim mně."
"Ani náhodou!" zakroutil Key hlavou. "Ty jsi úchyl, někdo tě musí hlídat."
"Já? Úchyl?! Proč jako?!"
"Protože Zhoumiho místo pozdravu plácáš po zadku. Proto. Úchyle."
"Jo tááák…" Kyuovi se šibalsky zablýsklo v očích. "Závidíš, co?"
"Hmm… já bych radši, kdyby on plácal po zadku mě…"
"Hehe, chudák Mi. Tyhle dva psychouše bych za fanoušky mít fakt nechtěl," zachichotal se Siwon, než svým třem společníkům mávnul na rozloučenou a s tácem oběda v rukou si to ladně zamířil k nejzazšímu stolu u okna, v pravé části jídelní síně.
"Čau, zlato," pozdravil Minha, ve tváři svůj odzbrojující ďolíčkový úsměv. "Jakpak se dneska měla moje princezna?" zeptal se vesele a dosedl na židli vedle Donghaeho.
"Siwone," Minhovi zacukalo obočí, "mohl bys se mnou, prosím, mluvit normálně?!" pronesl tak mrazivě, že měl Won skutečně pocit, že se v místnosti o pár stupňů ochladilo… Nu což, Choiové jsou zřejmě schopni ovládat i změny pokojové teploty.
"Ale vždyť já s tebou mluvím normálně," opáčil starší nechápavě.
"Ne, to rozhodně normální nebylo," vyvrátil ho Donghae z omylu.
Siwon uraženě našpulil pusu. "A to jako proč?!"
Tmavovláskovi zacukalo obočí podruhé. "Zlato?! Princezno?! Jsem tvůj bratranec, NE milenec!"
Černovlasý si hluboce povzdychl, načež se mladšímu upřeně zahleděl do očí, popadl ho za ruku a s rozněžnělým úsměvem na rtech zavrněl: "Miluju tě, Minho."
Oslovený mladík na něj zděšeně vyvalil svá veliká kukadla. Donghae ze sebe vydal jakýsi přiškrcený hysterický pazvuk a začal se dusit minerálkou.
To Siwon naprosto ignoroval a rozzářeně pokračoval dál: "Víš, včera večer jsem nad tím přemýšlel a pochopil, že ty jsi jediný člověk, k němuž jsem si hloubkou a opravdovostí svých citů skutečně jistý…"
Donghae ukřivděně zafňukal.
"Navíc," Won se smyslně usmál a pohladil Minha po ruce, "tvá uchvacující krása mi nikdy nezevšední…"
Donghae třískl hlavou o stůl.
"A jsem bezesporu mnohem lepší partie než Zhoumi, takže - ."
"Siwonnie…" Minhův záhrobní hlas černovlasého přinutil přerušit svůj monolog. Zamrkal a tázavě se na mladšího, odkládajícího z tácu talíř svého téměř ještě netknutého oběda, podíval.
Tmavovlásek do něj zabodl pronikavý pohled zpod závoje černých řas, prudce se vytrhl z jeho sevření, popadl jídelní podnos a nekompromisně jím přetáhl Siwona po hlavě. "Jak. Se. Opovažuješ. Tvrdit. Že. Jsi. Lepší. Než. Zhoumi?!" vrčel jako rozlícená bestie, přičemž staršího za každým slovem častoval novou, pamětihodnou ranou.
Leeteuk ze svého čestného místa přesně vprostřed učitelského stolu sledoval tu bizarní situaci s poněkud rozpačitým výrazem. Rozzuřený Minho mlátící skučícího Siwona tácem po hlavě, Donghae válející se smíchy po zemi a pochechtávající se studentstvo, z toho několik jedinců (v čele s Kyuhyunem) nadšeně skandující Minhovo jméno… to je moc i na padesát let úřadujícího ředitele.
"Neměli bychom nějak… zasáhnout?" svraštil Hangeng čelo.
"No jo, mám strach o ten ubohý tác…" přikývl Yesung.
"Tác?! A co Siwonova hlava?!"
"Co s ní? Jídelní tácy jsou pro školu přece mnohem cennější…"
Shindong se hurónským rozřehtal. "Yesungu, ty jsi normální vrah, fakt že jo."
"Ale když se to vezme kolem a kolem," zamyslela se Nicole, "má to logiku."
"To jakože budeme místo studentů zachraňovat tácy?!" vyjekl Hangeng.
"Je to poněkud zvrácené…" poznamenal přemýšlivě Kibum. "Ale souhlasím s Nicole. Logiku to má."
Mrtvě vyhlížející Siwon, který ležel obličejem na stole proti opět klidnému a důstojně obědvajícímu Minhovi, s tichým zaúpěním otočil hlavu na stranu a upřel na bratrance vyčítavý pohled. "Proč jsi tak strašně krutý?!"
"Problém? Ještě nedávno jsi mě za to hrdě plácal po zádech…"
"Jo! Jenže to jsi tu svou bezcitnost neobracel proti mně!"
"Kdyby ses nevytasil s tou prokletou větou "Jsem lepší než Zhoumi"…" povzdechl Donghae nad přítelovou blbostí.
"Pfff," černovlasý nafoukl tváře. "Stejně nechápu, co ho na té kostnaté manekýně s dlouhým nosem tolik fascinuje!" zabručel si pod vousy.
Minho výhružně pozvedl tác. "Pokračujem'?"
"NEEE!" zaječel Siwon, odsunul se od stolu a schoval hlavu za Donghaeho.
Ten se trochu nechápavě podíval na zbylou, vyčnívající část Wonova těla, načež se zamračeně zamyslel. "Hele, když už je řeč o Zhoumim…"
"No?" Černovlasý opatrně vykoukl zpoza jeho zad.
"Už jsi Minhovi říkal o… tamtom?"
"O čem? Jooo, o tom! Ne, ještě ne."
Tmavovlásek přeletěl očima z jednoho na druhého. "O čem to mluvíte?"
"Víš," Siwon se tajemně ušklíbl, "školou se šíří jeden takový… delikátní drb."
Minho udiveně zamrkal. "O MiMim?"
"Hm. Tedy respektive o jeho… ehm, výkonnosti."
"Výkonnosti?" Mladší podezřívavě přimhouřil oči. "V jakém slova smyslu?"
"No v jakém asi," zašklebil se černovlasý. "Zhruba před týdnem nějaký chytrák ze čtvrťáku přišel s tím, že Miho sexuální výkonnost podle všeho dost upadá, pár znuděných týpků se toho škodolibě chytlo a teď se ta informace šíří po celé škole rychlostí smrtelné rýmičky."
"Po - podle všeho?!" Minho zrudl rozčilením. "Jak na takovou pitomost sakra přišel?!"
"No, já myslím, že soudí podle faktu, že když Zhoumi v prváku chodil s tím klukem, co loni maturoval a na jehož jméno si zaboha nevzpomenu, věděla z těch jeho podrobných vyprávění snad celá škola, co v noci dělali a jak je Mi v posteli úžasnej a dokonalej a nepřekonatelnej a bla, bla, bla. Jenže ty nic takovýho veřejně neprohlašuješ, o zážitky se nedělíš a o sexu prakticky nemluvíš," pokrčil Siwon rameny.
"A proč bych to měl dělat?!" odfrkl tmavovlasý. "Co je komu do toho, co spolu v posteli děláme?!"
"Nic, ale… spoustu lidí to zajímá," usmál se starší zářivě, načež se opřel lokty o stůl a naklonil se k Minhovi blíž. "Tak co, je Zhoumi v posteli vážně tak dobrej?"
"Fantastickej," opravil ho Minho s nesmělým úsměvem na rtech. "Naprosto."
"Hmm," Siwon se ušklíbl, "chápu tvé nadšení, ale šetři si ty superlativy. Neměl bys ho příliš vychvalovat. Není to ani trošku objektivní, když jsi zatím s nikým jiným nespal…A vlastně ani nechodil."
"He?" Donghae na oba vyjeveně vyvalil oči. "To jako… fakt?"
"Co?" opáčil nejmladší zmateně.
"Ehm, no… Zhoumi byl fakt tvůj… první? Jako ve všem?" vydal ze sebe hnědovlasý ohromeně.
"'Se divíš? Kroužili kolem sebe už na nižší střední. Od chvíle, co se Mi vrátil z Číny," vzdychl Siwon s kapkou nostalgie. "Vidím to jako včera! O přestávce stojíme na chodbě, já Zhoumimu vykládám, jak pěkný holky ve škole máme… a co myslíš, že dělá on? Ignoruje mě a zasněně zírá na Minha!" Won se smíchem pohodil hlavou. Náhle však zmlkl, zbledl jako stěna, nasucho polkl a upřel vyděšený pohled na mladíka, který svým elegantním kočičím krokem mířil k jejich stolu.
Zhoumi s chladnokrevným výrazem profesionálního vraha třískl tácem o stůl. "Přísahám, že ti jednoho krásného slunečného dne rozmáznu ksicht o beton, ty jedna ignorantská černovlasá katastrofo!" zavrčel vztekle na Siwonovu adresu, načež se se znaveným povzdechem sesunul na židli vedle Minha. "Ahoj, miláčku," usmál se a lípl tmavovláskovi letmý polibek na rty.
"Ehe…" Won se nervózně ošil, "ty se pořád zlobíš, MiMi?"
Zhoumi se neobtěžoval s odpovědí - jeho zabijácký pohled mluvil za vše. Minho našpulil pusu, přitulil se k příteli a nehezky se zamračil na bratrance. "Co jsi mu zase udělal?!"
"Jak 'zase'? Já mu přece nikdy nic nedělám!" ohradil se dotčeně Siwon. "Teda aspoň ne vědomě…"
Mladší si hluboce povzdechl, zavrtěl hlavou a otočil se zpátky k Zhoumimu. "Co se stalo, lásko?"
Mi přeložil ruce na prsou. "Hodina biologie. Kangin se nečekaně rozhodl, že bude zkoušet… a vyvolal Siwona. Jenže tomu se to evidentně vůbec nehodilo, a tak Ina drze vyzval, ať místo něj vyzkouší někoho jiného. Třeba… Zhoumiho. A co myslíš, že Kangin udělal? No ano, vyzkoušel mě!" procedil černovlásek zlostně. "Začínám mít pocit, že tvůj drahý bratranec všechny učitele kromě Yesunga nějakým záhadným způsobem ovládá…!"
Tak takhle to je! Minho Siwona prošpikoval rozzuřeným pohledem, osvícen náhlým pochopením. On kantory ovlivňuje pomocí nátlaku!
Won se na bratrance trochu rozpačitě zaculil, načež se obrátil na svého dotčeného spolužáka. "Přestaň vyšilovat, Zhoumi. Taková hrůza to přece nebyla. Co jsi vůbec dostal?"
"Lepší trojku!" zaúpěl černovlásek. "Jestli mi to zkazí průměr z biologie…!"
"Uklidni se, hysterko! Jsou to jen známky, proboha!"
"Jen známky? Jen známky?! Já se na rozdíl od tebe chci dostat na vysokou! A nejlépe se stipendiem a bez přijímaček, sakra!"
"No jo, no jo, tak promiň. Ale vždyť znáš to Kanginovo přepadový zkoušení! Nevíš jednu věc a už je zle! To jen když zkouší tebe, je v pohodě…" pokrčil Siwon omluvně rameny. "Má tě fakt rád. Moc rád…"


Ale já tu nebyla ani jednou za dva měsíce (no přeháním)...zkusím to dohnat...až teď jsem si všimla, že osmička je rozdělená na dva díly= takže musím přečíst vlastně tři =D