•Blog.cz mě nesnáší! Tahle kapitola vyšla na sedm a půl stránky ve Wordu... a nevejde se do jednoho článku! Tak se nedivte tomu rozdělení na a. a b.... No nic, užijte si díl. •

Od Taeminova příchodu na akademii uběhl měsíc. Za tu dobu se stačil připojit k Minhově, Donghaeho a Eunhyukově taneční skupině, stát se Leeteukovým svěřencem, naznat, že Key ani Siwon nejsou ve své arogantní podstatě tak příšerní, jak se na první pohled zdálo, a především prohloubit nevraživost vůči svému úhlavnímu nepříteli.
Bylo to k vzteku. Tak úzkostlivě se snažil Zhoumimu vyhýbat… až na něj jednou odpoledne narazil v prázdné učebně. Konsternovaně zadrmolil cosi, jakože hledá Kyuhyuna, přičemž se rozhodoval mezi možností vzít nohy na ramena a pokusem o navázání přátelské konverzace. Ne, nebudu utíkat! Takže se mu s přesvědčivě srdečným úsměvem představil.
I Zhoumi se usmál. Tak děsivě, že proti němu vypadal i naštvaný Siwon jako velvyslanec míru. "Těší mě. Já jsem Zhoumi. Minhův přítel, pokud ti to stále ještě nedošlo," pronesl s jakousi chladnou ironií, tmavé oči zlověstně přimhouřené. "A budu stručný. Drž se od Minha dál. Jinak dopadneš jako všichni ti ostatní idioti, kteří si nadutě a hlavně naivně mysleli, že mi ho můžou vzít. On je můj. A vždycky bude," zasyčel, pohodil černými vlasy a pak s onou dokonale nenucenou elegancí, jakou oplývala i většina profesorů, bez dalšího slova odkráčel z místnosti.
"Je to psychopat!" otřásl se Taemin děsem při vzpomínce na ten den. Vražedně přitom očima propaloval Zhoumiho, kráčejícího několik metrů před nimi a objímajícího Minha majetnicky kolem ramen. "Vidíš to?! Chová se… jako by mu snad Minho patřil, nebo co!"
Kyuhyun si povzdechl. "Víš, zlatíčko, ale on na to má právo. Smiř se s tím konečně."
"Ale on si ho nezaslouží!"
"A ty snad jo?" zeptal se skepticky Henry.
Min zaskřípal zuby. "Určitě víc než on. Vždyť… kdyby na něm aspoň něco bylo -"
"Děláš si srandu?! Jen za pohled na jeho nohy by se mělo platit!" vzdychl zrzek zasněně.
Kyuhyun souhlasně přitakal. "A ten jeho úsměv…"
"A božský hlas…"
"A navíc umí i skvěle tančit!"
"A má úžasný styl…"
"A celkově je až nelegálně sexy," shrnul to černovlásek, protože jak znal Henryho, ten by byl schopný opěvovat přednosti svého spolubydlícího ještě… no, hodně dlouho.
"Jsi hnusnej zrádce," zasyčel Taemin a píchl Kyuhyuna prstem do hrudníku. "Nechtěl bys rovnou složit symfonii č. 10 'Óda na Zhoumiho sexappeal'?!"
"To už si utahuješ i z Beethovena?" povytáhl Kyu s provokativně ledovým klidem obočí. "Tobě ta zamilovanost do Jeho druhé Výsosti vážně leze na mozek."
"Jediné, co mi leze na mozek je fakt, že se můj kámoš přátelí s -!"
"Tvým úhlavním nepřítelem?" doplnil s uchechtnutím Henry.
"Když to řekl Sungmin, znělo to fakt uhozeně… ale jo. Protože já tu dlouhonohou čínskou nádheru opravdu nesnáším!"
"Hmm, dlouhonohou, krásnou, sexy…"
"HENRY!"
"Co je? Říkám jen čistou pravdu!"
Taeminovu zakaboněnou tvář náhle rozzářila geniální myšlenka. "Co bys řekl tomu spojit síly a rozeštvat je? Já dostanu Minha, ty Zhoumiho a všichni budeme šťastní!"
Zrzek na něj úkosem pohlédl, pravděpodobně velmi pochyboval o Minově duševním zdraví. "Ne," opáčil pomalu a důrazně.
"A proč ne?" našpulil dlouhovlasý nespokojeně pusu. "Myslel jsem, že na Zhoumim ujíždíš stejně jako na oříškové čokoládě!"
"Hezké přirovnání," uznal se smíchem Kyuhyun.
Henry se ušklíbl. "No to teda. Jenže o tohle tu vůbec nejde," broukl k Taeminovi a se širokým úsměvem ukázal na dvojici před nimi. "Vidíš?"
"No… vidím."
"A co vidíš?"
"Hmm, příšeru schovanou za maskou dlouhonohé manekýny, která uřknula nejhezčího kluka na škole?"
"Ne," opravil ho nevzrušeně Kyuhyun, "vidíš jeden z nejdokonalejších párů vůbec. Víš, Mine, můžeš se snažit sebevíc, ale kvůli tobě Minho Zhoumiho rozhodně neopustí."
"Ts!" Taemin uraženě přeložil ruce na prsou a odhodil pramen svých dlouhých hnědých vlasů na záda. "Co tím jako chceš říct?!"
"Nic. Pouze konstatuji holý fakt, že jsi jen další z mnoha, co si myslí, že ho dostane a jediné, co tě čeká, je tvrdá rána na hubu."
"Když už, tak snad 'přes' hubu, ne?"
"Já nemyslím od Zhoumiho," potřásl Kyu hlavou. "Víš, on Minho umí být… tak jaksi… krapet bezcitný."
"No jo, o tom jsem něco slyšel," zamyslel se Henry.
"He?" Taemin se zmateně podíval z jednoho na druhého. "O čem to mluvíte?"
"Řeknu ti to asi takhle - Minho o sobě moc dobře ví, že je hezký a… hm, no, rád toho využívá…"
"Ještě aby ne," zamručel dlouhovlásek a zálibně si prohlížel profil Minhova půvabného obličeje.
"Ten tě teda řádně zblbnul." Černovlasý si dlouze povzdechl, než pokračoval: "Prostě a jasně, kdybys měl náhodou pocit, že o tebe Jeho druhá Výsost jeví zájem, nesmíš tomu věřit."
"A to jako proč?!"
"Protože… Minho to tak dělává," kousl se Henry do rtu, zřejmě se snažil už tak naštvaného Taemina co nejméně namíchnout. "A když to nejmíň čekáš, vrazí ti kudlu do zad."
"Zesměšní tě před celou školou," upřesnil Kyuhyun. "No netvař se tak, viděl jsem to na vlastní oči."
Taemin naprázdno otevřel pusu a zase ji hned zavřel. Minho? Copak by mohl být Minho takhle krutě vypočítavý? Blbost! To kdyby mluvili o Siwonovi…
"No, nezapomínej, že ti dva jsou příbuzní," prohodil jen tak mimochodem Kyu.
Minovi naskočila husí kůže. Jak tohle nesnášel! "Přestaň mi číst myšlenky!"
"Já NEUMÍM číst myšlenky, kolikrát ti to mám opakovat."
"Tak mi vysvětli, jak je možný, že víš, co si ostatní myslí, zatraceně!"
"To je pravda," podrbal se Henry za uchem, "občas jsi vážně děsivý, Hyune."
Starší mladík si s ďábelským úšklebkem prohrábl vlasy. "No a? Yesunga to fascinuje," prohlásil sebejistě, než se smíchem vešel do jídelny.
Taemin si s Henrym vyměnil chápavý pohled a úsměvné pokrčení rameny a oba se vydali za Kyuhyunem. Ve dveřích se k nim připojili Eunhyuk a Donghae a následně i Onew.
"Mám hlad jako vlk!" zívl Hyuk, vzal si tác a položil na něj dva talíře a sklenici. "Kdo by řekl, že může být nakupování tak vyčerpávající!"
"Možná vyčerpávající, ale hlavní je, že jsme se ulili z vyučování," zazubil se Henry.
Donghae se rozesmál. "To jo! A navíc, kdy jindy máme příležitost vyzkoušet si ty tuny modelů, co nám naservírovali podle Zhoumiho návrhů? On je vážně génius, co se oblečení týče," poznamenal uznale.
Taemin zoufale obrátil oči v sloup a raději se otočil k Onewovi. "Keyovi pořád není dobře?" zeptal se, poukazuje na prázdné místo u jejich stolu.
Brunet se smutně pousmál. "Spíš je mu čím dál tím hůř," zamumlal tiše.
"Určitě se to brzo zlepší," poplácal jej Eunhyuk chlácholivě po rameni. "A bude nás terorizovat s ještě větším zápalem než doteď, však uvidíš."
"Proboha, Eunhyuku!" zhrozil se Henry. "I pařez je citlivější než ty!"
Donghae a Taemin se dali do bláznivého chechotu. Dokonce i Onewův chmurný výraz se vyjasnil a pobaveně se na Hyuka zašklebil.
•••
"Nevím, k čemu je mi pověst školní hvězdy, když jsem totálně tupej na letopočty a všechno se dozvídám jako poslední," povzdechl si Minho a zaklapl učebnici dějepisu. Poté, co ji odložil na noční stolek, se přetočil na záda, podepřel se lokty a obdaroval svého přítele jedním ze svých potměšile okouzlujících úsměvů. "MiMi… ty jsi vyhrožoval Taeminovi?"
Zhoumi, hladící jeho obnažené lýtko, pozvedl obočí. "Nevyhrožoval, varoval jsem ho. V tom je rozdíl."
"Aha." Tmavovlásek s dotčeným odfrknutím protáhl obličej. "Nebudeš mi dávat kázání o mé 'nesnesitelné krutosti', že ne? Stačí, že Donghae má občas tendence hrát si na mou mámu."
"Nepřeháněj. A navíc, já s ním souhlasím," opáčil starší, ve tváři nezvykle přísný výraz. "Měl bys být ke všem těm svým… obdivovatelům férovější."
"A přijít tak o veškerou legraci?" zasmál se Minho zlomyslně. "Lásko, netvař se tak. Vždyť ti pitomci si to zaslouží. Nadutě se domnívají, že jsou lepší než ty. Copak jim to můžu dovolit?"
"Jenom netvrďte, že to děláte kvůli mně, Vaše Jasnosti," zabručel Zhoumi.
Mladší se vyšvihl do sedu, pohodil tmavými vlasy a vyzývavě našpulil rty. "Nevěříš mi?"
"Téhle té podlé části tvé ctnostné osobnosti nevěřím ani nos mezi očima," potřásl Mi hlavou. "Snažil jsem se to překousnout a byl jsem zticha, ale… Jsem z tebe - jak se to řekne korejsky - zarmoucený. A nejistý. Myslel jsem, že tě znám…"
"Taky že ano," ujistil ho Minho. Poposedl, aby se k černovláskovi dostal blíž, a jemně jej políbil. "Přiznávám," šeptl, "baví mě si s nimi hrát. Ale věř mi, že proto to nedělám… Takovéhle odmítnutí je prostě ten nejúčinnější způsob, jak je přinutit, aby mi dali pokoj. A zároveň jim tak dát jasně najevo, že tobě nesahají ani po kotníky. Věř mi, o takových věcech zásadně nežertuji," broukl tmavovlasý se smíchem a věnoval staršímu další, tentokráte již mnohem vroucnější polibek, načež se vleže pohodlně opřel o polštáře. "Ale dobře, když je ti to tolik proti srsti, k Taeminovi tak krutý nebudu."
"Ale? Opravdu?" opáčil Mi skepticky. Minhova hravě škodolibá nálada v něm instinktivně evokovala tušení nějaké zrady.
Tváří mladšího mladíka prolétlo provokativní ušklíbnutí. "Líbí se mi," vysvětlil prostě.
"Líbí…?!" Zhoumimu za doprovodu několika čínských nadávek vztekem zacukalo obočí.
Minho nasadil andělsky nevinný výraz. "Copak? Žárlíš, lásko?"
"Jestli žárlím?! Jak bych asi mohl nežárlit, když chodím s tebou?"
"A miluješ mě?" Tmavovlásek koketně zamrkal černými řasami, plné rty zvlněné ve smyslném úsměvu.
"Nemysli si, že nevím, o co se snažíš," zamračil se na něj Zhoumi. Neměl v úmyslu nechat mladšího zase tak snadno vyhrát, jenže co naplat? Miloval ho… zbožňoval ho… A i kdyby se snažil sebevíc, nikdy mu nedokázal říct "ne".
"Děláš, jako bych tě k něčemu nutil," ušklíbl se Minho jeho výrazu. "Netvrdil jsi snad, že by ses se mnou nejradši miloval od rána do večera?"
"Když vím, že to chceš jen proto, aby sis dokázal, jak mistrně se mnou umíš manipulovat, zažívá můj sexuální apetit drastický útlum."
Mladší vyprskl smíchy. "Miláčku, to přece není pravda! Zaprvé, chci se s tebou milovat z naprosto nezištných důvodů. A zadruhé, oba víme, že tvůj sexuální apetit neumí za mé přítomnosti utlumit vůbec nic."
"Sakra, prokoukl jsi mě," upřímně se rozesmál Zhoumi, než se obkročmo usadil nad Minhem a se sladce lstivým úsměvem se sklonil k jeho tváři. "Chtěl jsi vědět, jestli tě miluju? Samozřejmě, že ano. A za trest ti předvedu, jak moc," zašeptal podmanivě sametovým hlasem.
"Za trest?"
Úsměv ve tváři černovlasého se změnil v nemilosrdný, ale zato zatraceně sexy úšklebek. "Ošukám tě tak, že se zítra nebudeš moct ani pohnout, lásko."
"Slibuješ?" zavrněl mladší a toužebně se vpil do Miho rtů.
Zhoumi se pousmál do polibku, vsál Minhův spodní ret a jemně za něj zatahal. Natiskl se na tmavovláskovo tělo a vyzývavě se svým klínem otřel o ten jeho. Slastné zasténání, které uniklo z Minhových úst, znělo jeho uším jako rajská hudba. Jak dlouho se spolu vlastně nemilovali? Týden? Dva?
"Vás člověk fakt nemůže nechat chvíli o samotě," vyrušil je Siwonův trpitelsky znějící hlas. "Takhle mi znesvěcovat pokoj! A to jsem byl pryč jen půl hodiny!"
Zhoumi frustrovaně zavyl a střelil očima k budíku na nočním stolku. "Kdyby aspoň půl hodiny!" vzdychl rozmrzele a položil se na záda vedle Minha. "Umím si ty tvoje "tréninky" s Leeteukem živě představit. Praxe veškerá žádná a při teori popíjíte kafe, co?"
"Omyl. Místo teorie popíjíme kafe."
Černovlasý zaskřípal zuby. "Jak já bych ti přál zažít trénink s Yesungem!"
Siwon přikročil k židli u psacího stolu, posadil se a sepjal ruce, jako by měl v plánu se pomodlit. "Jen to ne! Bohatě mi s tím tyranem stačí hodiny magie a zpěvu!"
"Yesung není tyran, ale důsledný učitel," opravil ho Minho.
"Na rozdíl od Leeteuka," dodal Zhoumi mrzutě.
"On za to nemůže. Miluje mě. Stejně jako zbytek učitelského sboru. Teda až na Yesunga, jak jinak," zabručel Won a dotčeně pohodil hlavou. "Ten despota si na mě normálně zasedl!"
"Nezasedl. Prostě s tebou jedná jako se všemi ostatními flákači."
"No jo, šprt promluvil."
"Nejsem šprt. Pleteš si základní pojmy, Siwone."
"Eh?"
"Mezi šprtem a géniem je totiž velmi zásadní rozdíl," vysvětlil Zhoumi vážným tónem. "Génius prospívá s jedničkami, ale učí se jen před písemkou nebo zkoušením, umí být setsakramentsky drzý a ozvat se, když se mu něco nelíbí, a přesto ho učitelé mají rádi. Šprt taky prospívá na výbornou, jenže učením stráví většinu svého života, snaží se vyučujícímu za každou cenu zavděčit, ale oblíbenosti génia nikdy nedosáhne. Už chápeš?"
"Aha… takže, ty a Minho… a Kyuhyun, samozřejmě, jste géniové a třeba takoví… Onew a Ryeowook jsou šprti. Páni, já to pochopil? Dokonce i bez obrázku!"
"To jsem rád. Dneska totiž na kreslení náladu nemám."
"A tos chtěl jít na výtvarku," uchechtl se Siwon a začal se přehrabovat v učebnicích, rozházených po stole.
Mi si hluboce povzdechl. "Kdybych se nenechal překecat ke zpěvu, nemusel jsem definitivně pohřbít svoje návrhářské ambice."
"Kašli na návrhářství, založíme skupinu a budem vydělávat milióny," mávl Won rukou a zamračeně zalistoval učebnicí magie. "Doprdele!"


Kyuhyune! ty debile! prestan slintat nad Zhoumim a bez uz konecne nabalit Yesunga!
tak me tak napada, kdyz Sung nereaguje na to jejich "upiri" oblbovani, neni nahodou taky jeden z nich?
