Srpen 2011

ID 4 "Louis and me"

30. srpna 2011 v 17:09 | Nagasaki Nicolca
Mysleli jste, že to byl vtip? Omyl, Nagasaki se odhodlala k chibi Ludvíkovi (a chibi Nicolce, ta ale není důležitá). A nacpala si ten obrázek jako ID na DeviantART.xD
Na tom potrétu podle, kterého jsem ho kreslila, je starší, ale kreslete staršího chibíka. Tudíž je to mladší a hlavně chibi verze!^___^

http://fc05.deviantart.net/fs71/f/2011/242/c/1/id_4_by_nicolca94-d48biok.jpg

Don't die...

29. srpna 2011 v 20:30 | Nagasaki Nicolca |  ...ALL characters
Nicolca vás snažně prosí - vyplňte prosím ty otázky! Chtěla jsem pro povzbuzení nakreslit chibi Ludvíka.xD Jen nevím, jestli to není protiprávní takhle zneuctít panovníka.xDxDxD


Asi bych měla zmínit, že od 2. série síly, smrťáci, jejich bojovníci, démoni a Dastiel s Mishou spolupracují. Proč? Sice na poslední chvíli, ale přece, pustil Mortema, který přišpendlený k zemi proti své vůli vysával sílu a život z Deatha, a po uvolnění pak mohl Deathovi ukradenou energii vrátit - a Misha se tím vzdal šance na obnovení veškeré božské síly. Navíc se ukázalo, že existují mnohem horší božští nepřátelé. A ti vraždí a ničí jen tak z nudy. A nemají rádi své dva bratry, boha temnot a boha smrti. Jeden je prý "rozmazlený fracek", druhý "přehnaně ambiciózní egoista". Takže jsou Dastiel s Mishou na stejné lodi.xD
Mortem se stále snaží tvářit, že s Mishou spí jen proto, aby od něj měl pokoj. Ale pravda je taková, že vzájemná přitažlivost prostě funguje. Teda ne, že by Mort Kotowarimu udělal radost a řekl, že ho miluje, to ani náhodou. Tenhle obrázek patří k části, kdy Misha zachrání Mortema před útokem jedné ze svých sester. A myslím, že název článku je dost výmluvný...

http://fc05.deviantart.net/fs71/i/2011/241/6/4/don__t_die____by_nicolca94-d4886pq.jpg

Nagasaki prosí o pomoc...

25. srpna 2011 v 21:28 | Nagasaki Nicolca
...aneb praktická část její seminární práce do dějepisu neodbytně volá.

Prosím, prosím, smutně koukám, buďtě tak hodní. Práce se týká Ludvíka XIV. Byla bych moc ráda, kdybyste ty odpovědi nikde nehledali, prostě co si v tu chvíli myslíte, že je správná možnost. Moc prosím, vyplňte mi to. Jo a ještě váš věk, to jen k rozmezí věku dotazovaných.
Budu vám opravdu velice vděčná!^^

Info-FM: The Kiss of Darkness

22. srpna 2011 v 19:10 | Nagasaki Nicolca
FM: The Kiss of Darkness (Polibek Temnot)
začíná nedlouho po skončení Ve jménu Zrazeného. Hlavní myšlenka? Že pokud se jedná o bitvu Dobra se Zlem, ne všechno je přesně dané jako černé a bílé.
*Nicolca NEUMÍ napsat rozumně krátký popis aneb šíleně dlouhá nesmyslná slohovka*

1. série se otevírá v Pánově rezidenci. Dastiel má ze shora informace o tom, že se ve Světě i Říši sil šíří tzv. démonská nákaza, která lidi a síly mění v půldémony, v extrémních případech až v démony. A že archandělé s tím neprodleně hodlají něco udělat. Proto není takovým překvapením, když se v rezidenci objeví známý archanděl Benriel. Zarážející však je, že od Deatha nutně potřebuje adresu momentálního bydliště Makota. Death ho za ním vezme a Ben mu po cestě vysvětlí, že většina archandělů se shodla na tom, že nejlepší bude zničit všechny možné původce té nákazy, na které "dosáhnou" - démony nežijící v Podsvětí. On si je jistý, že Makoto je v tom úplně nevinně, ale potřebuje jeho přísahu, která snad přesvědčí i ostatní archanděly. Makoto mu to potrvdí a odpřísáhne. Benriel se na odchodu jen tak mimochodem zmíní, že by možná nebylo na škodu, aby se alespoň na čas vrátil zpátky do Pánovy rezidence, přece jen tam bude více v bezpečí. K tomu Makota nemusí pobízet dvakrát.:) V rezidenci ho všichni nadšeně uvítají, zvlášť Haruna a Dastiel.
Benriel ostatním andělům "předloží" Makotovu přísahu, ne všechny však předsvědčí. Takže další den, kdy si Makoto jde pro zbylé věci do svého domu, protože bylo rozhodnuto, že v rezidenci zůstane i kdyby nechtěl, na něj zaútočí andělská garda archanděla Aridhne. Na pomoc mu dorazí Ayame, Ice, Death a Dastiel. Když se rozhodne naštvaná Aridhne zbavit démona sama, postaví se jí Dastiel do cesty a po krátkém boji se mezi ně vloží Benriel, chráníc svého podřízeného anděla. Aridhne nakonec kapituluje s tím, že si ale stejně na Makota dá pozor.
Nějakou chvíli je tedy více méně klid. Makoto narazí na démona Iasona, svého stvořitele. Ten mladíka už nějakou dobu sleduje a zdá se, že se mu opravdu zalíbil. Makoto však odejít do Podsvětí odmítá.
Nahoře v Nebeském království *dostala záchvat smíchu* nepanuje zrovna opojná nálada. Aridhne nehorázně štve fakt, že dole anděl (Dastiel) udržuje vztah s démonem (Makoto). Archanděl Sarmael jí vnukne nápad, když poznamená, že by možná nebylo na škodu nechat Dastiela chvíli tady nahoře. Aridhne to hrdě, jako svou myšlenku, přednese ostatním archandělům, kteří (až na Bena) souhlasí. Tak je Benriel nucen Dastiela povolat a udělit mu andělské vězení.
To pořádně hne žlučí silám a především Makotovi. Proto, i přes své prvotní rozhodnutí, natruc andělům odejde do Podsvětí. Zabydlí se v Iasonově vile, kde se seznámí s jeho "bratrem" Shellanem a Iasonovi přímo podřízenou démonkou Ewanou. Iason Makota téměř okamžitě zasvětí do svých skutečných úmyslů - jako jeho stvořitel mu přirozeně jako první nabídne Polibek Temnot a Iason nepochybuje, že Makoto tuto nabídku příjme. Po vysvětlení, co to vlastně Polibek Temnot je, ho však Makoto co nejslušněji pošle někam. To, že by byl "připoutaný" k jemu vrchnímu démonovi, stal se přímým podřízeným, co musí poslouchat skoro na slovo, a plnit všechno, co si pán zamane, ho ani trochu neláká. Získal by možná větší moc, ale to klidně oželí. Tím Iasonovi, co rozhodně není na žádný odpor zvyklý, udělá pěknou čáru přes rozpočet. Odmítne taky ostatní čistokrevné démony, je pevně rozhodnutý zůstat svobodným démonem. Iason se ovšem jen tak nevzdává.
Ice chce za každou cenu získat svého anděla strážného zpátky. Třeba tak, že schváně vyhledá pořádně nevrlé nižší démony, kteří se na něj okamžitě vrhnou s vidinou čerstvého masa. Dastiel stojí okamžitě před ním a démony zabije. Napůl naštvaně, napůl pobaveně Ice pokárá, ať si přístě vymyslí něco méně nebezpečného. Ice ho samozřejmě jen tak nepustí, takže romantická (zakázaná) chvilka v objetí, kdy se Dastiel zmíní, že se zřejmě chystá něco velkého, protože vyšší moc nahoře je pořádně nesvá.
Aby ne, tuší totiž, že mezi sebou mají zrádce. Někoho, kdo spolupracuje s druhou stranou. A připravuje něco velkého. A Benriel a Aridhne ho odhalí - či spíše přistihnou při činu. Ano, nenápadný a zdánlivě neškodný archanděl Sarmael. Snaží se Bena a Ar přesvědčit, že jeho plán je dobrý. Vždyť přece plní boží vůli. Musí stvořit nový, dokonalý svět, svět bez Dobra a Zla, svět bez strachu a násilí. Proto spolupracuje s démony, protože tohle je věc obou stran. Aridhne se představa takové utopii nejprve zamlouvá, copak to není to, za co už od pradávna bojují? Benriel se na to však dívá skeptičtěji a zajímá ho, kde je háček. Sarmael připustí, že je nutné pár věcí pozměnit. Jako třeba vyhladit téměř většinu obyvatel Světa, protože tak úžasný svět je jen pro vyvolené. Ale nejdříve musejí být už navždy zabity síly Rovnováhy. Tehdy od toho dá ruce pryč i Aridhne, protože zničit nadobro Rovnováhu je prostě šílenství. Sarmael jim dá dvě možnosti, buďto jsou s ním, a budou mít možnost ten úchvatný svět poznat, nebo proti němu a on bude nucen nakonec vymazat jejich existenci. A s nevinným úsměvem zmizí.
Benriel a Aridhne nemeškají a okamžitě všechno nahlásí ostatním archandělům. Ještě než začne vážná debata si Ben vynutí souhlas pustit Dastiela zpátky do Říše sil. Ve zkratce mu všechno poví. Dastiel je konečně propuštěn a vyslán s poselstvím o blížícím se nebezpečí zpět k sílám. Death jde novinku o Dastielově návratu i o zradě archanděla oznámit Makotovi. Ten se chce okamžitě vrátit, což se nelíbí Iasonovi. Trvá na tom, že pokud hodlá Makoto odejít, půjde se nahoru (do středu) podívat s ním. Ewana ztropí scénu, že se jí chce Iason zbavit, ale že to teda ne, a půjde taky. Shellane ho přemlouvá, ať zůstane, paličák Iason si ale stojí za svým. Makoto tedy souhlasí, ale jen v případě, že půjde i Shellane. Když už bude ostatním představovat známé z Podsvětí, ať je mezi nimi aspoň někdo normální.xD
Sarmaelovi se ani trochu nelíbí to nové spojenectví andělé-síly-démoni, a tak se s žádostí o radu obrátí na svou "patronku", démonku Giannu. Vážená a uznávaná lady promyslí situaci a vyšle zprávu démonu Agehovi, aby se k ní co nejrychleji dostavil. Ageha je proslulý svým umem najít i tu nejskrytější touhu každé bytosti, z čehož si udělal úspěšný byznys. Nechává se za hezky tučnou sumičku najímat jinými démony a ovládá touhy jejich nepřátel. Obrací jejich touhy proti nim. A to má teď v plánu i Gianna. Vidí velice nerada, že se démoni paktují s anděly. Proto by se Agehovi v nejlepším případě mohlo povést je dostat zpátky. Nebo aspoň část z nich. A taky má promyšleno, na koho se zaměří jako první. Na Shellana.
V Pánově rezidenci se různorodá skupinka, i přes počáteční rozpaky, jak by řekl Shellane "naladila na stejnou notu". Dokonce i Aridhne se smířila se spoluprácí se čtyřmi démony. Každá pomoc dobrá, protože nahoře se andělé ani archandělé jaksi k ničemu stále nemají. A ani démoni dole, které kontaktoval Iason, z čehož vyvodí, že Sarmael musí spolupracovat s nějakým hodně vlivným démonem, když mají ostatní tak nahnáno.
Haruna, která touží být Makotovi co nejblíž, ho požádá, ať z ní udělá svou půldémonku. Makoto z toho nápadu není moc odvázaný, nakonec ale souhlasí.
Až na občasné potyčky s primitivními zloduchy se nic zajímavého neděje. Pak se však stanou dvě naprosto logicky nevysvětlitelné události, které dost otřesou důvěrou všech obyvatel rezidence. Tou první je Shellanův útok na Iasona. Jednoho večera ho prostě zničehonic bodl nožem, povalil na podlahu a pokračoval v "krvavé zábavě". Kdyby nepřišel Makoto, se kterým Iason chtěl mluvit, už by to asi nerozdýchal. Makoto z něj Shellane odhodí a zavolá Blooda (za nímž dojdou i všichni ostatní), aby démona vyléčil. Shellane dostal pořádnou ránu do hlavy a když se vzpamatuje, uvidí, co se stalo a dojde mu co udělal, nemá daleko k hysterii. Ewana na něj začne ječet, že se úplně zcvoknul, Makoto ji okřikne a vykáže z místnosti. Odejde většina přihlížejících, ale i ti, co zůstali, dost pochybují o Shellanově duševním zdraví. Makoto si je však jistý, že to Shellane neudělal z vlastní vůle. Jediný, kdo ho v té teorii podpoří, je Death.
Gianna i Sarmael jsou s výsledkem Agehovy práce spokojeni. Ani jeden nevěřil, že se mu tak snadno podaří najít touhu takového rázu. Ageha mávne rukou, že to nic nebylo. "Pokud někoho milujeme, ve skrytu duše ho nenávidíme. A čím vroucněji milujeme, tím více nenávidíme. Vždyť to bylo lehké jako facka." Gianna mu tedy zadá druhý úkol - soustředit se na Makota.
Shellane se cítí naprosto strašně a Ewaniny jedovaté poznámky mu náladu rozhodně nelepší. Málem se sesype, když mu příjde Blood vyřídit, že by ho chtěl vidět Iason. Když se tedy nakonec odhodlá za ním zajít, zjistí, že už mluvil s Makotem a Deathem a že ani on nevěří, že to Shellane chtěl udělat.
Icee v noci probudí noční můra. Viděl krev, všude spoustu krve. Na zemi ležela tři těla. I v šeru toho pokoje rozpoznal tmavě modrá kimona Hira a Ayame. A před sebou Takamasu. Pána, kterého přísahal za každou cenu ochránit. Klesl na kolena, vzal ho do náruče a tehdy se v koutě místnosti něco pohnulo. Ice se ani nepohnul, čekal až se neznámý vynoří ze stínů. Čekal by kohokoli jiného, jen ne toho, koho uviděl. Makota ve své démonské formě s rukou od krve, pohled černých očí jasně říkal - jsi na řadě... Poté, co se Ice ujistí, že je Takamasa v pořádku, narazí v chodbě na Dastiela, který samozřejmě přes jejich pouto vycítil, že se něco děje. Ice mu neochotně poví o snu, zvlášť neochotně o části s Makotem. Dastiel ho ujišťuje, že to byl jen sen, žádná vize. Makoto by něco takového přece nikdy neudělal.
Uplyne pár dní, ale Iceovi ta noční můra stále vrtá hlavou. Bezcílně bloumá po rezidenci a přemýšlí, ve kterém pokoji se ta jatka z jeho snu odehrála. Ve stejnou chvíli Takamasa vchází do salonku vedle knihovny. Překvapí ho, že jsou zatažené závěsy, přejde proto k nim a chce odtemnit. Než se jich však vůbec stihne dotknout, někdo mu jednou rukou zacpe pusu a druhou vrazí do hrudníku.*vážně, žádný nůž, jenom ruka* Než zemře, stačí ještě letmým pohledem spatřit svého vraha. Ano, je to Makoto. A kolem salonku právě procházejí Hiro a Ayame. Ayame zevnitř uslyší divný zvuk, stejně tak jí připadá divné, že je v místnosti taková tma, jak je vidět škvírkou pootevřených dveří. Vejde dovnitř, Hiro jde opatrně za ní. Spatří uprostřed pokoje ležet na podlaze Takamasu, proto se okamžitě vrhnou k němu. Jen co zděšeně zjistí, že je mrtvý, už za nimi stojí Makoto a každého odhodí na jinou stranu pokoje. Nejdříve se vydá k Hirovi, který ho na pár sekund oslepí proudem Bílé magie a bleskovým krokem se přesune k sestře. No, opravdu si nepomohl, nestačí Ayame ani vytáhnout na nohy a Makotova ďábelsky silná ruka ho prorazí naskrz. Hirovo tělo letí někam do tmy, na řadě je Ayame. Makoto ji chytí pod krkem a vytáhne ze země nahoru. "Makoto-dono, onegai...!" S naprosto ledově klidným výrazem napřáhne ruku. "Iyaaaaaaa!"
Ayamin jekot zní jen krátce, Iceovi však stačí k tomu, aby se mu vybavil ten děsivý obraz ze sna. Už ví, kde princeznu najde. A asi nejen ji. Poznal ten pokoj. Oblíbený a útulný salonek vedle knihovny.
Všechno je stejné jako ve snu. Avšak když se k Iceovi blíží Makoto, zjeví se tam Dastiel. Snaží se ho přesvědčit, aby přestal, aby se vzpamatoval. To ovšem Makoto v plánu zřejmě nemá, odstrčí hrubě Dastiela stranou a s Iceem tvrdě mrskne na protější zeď. Dastiel chce samozřejmě zjistit, jestli se jeho chráněnci něco nestalo, rozběhne se k němu a - Makoto mu vrazí ruku do břicha. Smýkne s ním na podlahu a snad by ho roztrhal, kdyby ho nezastavil Shellane. Chvíli se spolu perou, pak si Shellane vzpomene, co udělal Makoto, aby zastavil jeho, a pořádně s ním praští o zeď. Makoto se okamžitě vzpamatuje a se slzami na krajíčku padne na kolena vedle Dastiela. Anděl na něj zavrčí, ať mu zmizí z očí a už se nevrací. Makoto mu chce pomoct, ošetřit to ošklivé zranění, Dastiel ho od sebe ale odstrčí. "Nesahej na mě!" Makoto pochopí, že není ten pravý čas na omluvy a odpouštění a zmizí z místnosti. Dorazí ostatní, Benriel a Blood se postarají o Dastiela, Windy s Deathem pomohou vstát Iceovi, Dall se vrhne k Hirovi, dostane hysterický záchvat a není možné ho uklidnit, zbytku po tvářích tiše stékají slzy.
Makoto sedí na střeše rezidence a snaží se utřídit si myšlenky, pochopit vůbec, co se vlastně stalo. Co ho to popadlo? Jak mohl něco takového udělat? Zabít Pána, prince a princeznu. Jak proboha mohl ublížit Dastielovi? Z depresivních myšlenek ho vytrhne Deathův příchod. Posadí se vedle něj, dlouho je ticho, než Death promluví. Poví mu, že si občas připadá podivně prázdný. Jako by ztrácel city, jako by ztrácel srdce. Zvlášť když padne tma, jako teď. A proto mu může, ne jako přítel, ale jako nestranná osoba, říct, že nejlepším řešením téhle situace je přijmout od Iasona Polibek Temnot. Zvýší tím rozsah své schopnosti a dokáže napravit, co udělal, vrátit Takamasu, Hira a Ayame k životu. Makotovi se představa "poddaného" nelíbí, zeptá se opatrně Deatha jestli by je nemohl vzkřísit on. Ten zavrtí hlavou, možná tak jednoho, ale tři? Neutrální strana nesmí narušit Rovnováhu. Makoto tedy souhlasí. Vyhledá Iasona a řekne mu o svém rozhodnutí. *nikomu jinému ten masakr nepřišel tak vhod, jako Iasonovi* Démon je nadmíru spokojený, "posbírá" ještě Shellana a Ewanu, aby mohli v Podsvětí připravit rituál Polibku Temnot. Není to sice tak - magické jako jindy, protože Makoto má dost naspěch, ale s tím se smíří. Důležité přece je, že ho konečně získal.
Makoto a Iason se vrátí zpátky do Pánovy rezidence, kde si Makoto ozkouší svou rozsáhlejší moc. Představí si Takamasu, Ayame a Toshihira jako živé a zdravé - a funguje to. Death mu, když kolem něj prochází, tiše poděkuje, ostatní ten čin dost překvapil. Nejdřív je zabije a pak znovu vzkřísí? A to za cenu Polibku Temnot, kterému se tak umíněně vyhýbal? Hiro chce Makotovi něco říct, ten ho ale zarazí. Pouze si vymění utrápený pohled s Dastielem a společně se svým novým nadřízeným Iasonem se vrátí do Podsvětí.

Misha Kotowari

20. srpna 2011 v 14:30 | Nagasaki Nicolca |  ...the GODS
Hurá, konečně "nepřítel"! Tak dlouho jsem dumala nad vzhledem a jménem až vzniklo toho. Ehm, k tomu jménu - jo má východní příjmení *japonské, jak jinak - a tak zůstává Mortem se svým ryze nekorejským jménem v Jižní Koreji stále sám* a je blond nebo plavovlasý, pokud chcete, a já tak zarputile tvrdila, že všichni z Východu jsou tmavovlasí a bledí. On totiž jeho dědeček pocházel ze zemí, kde Slunce vychází *ach, jak poeticky řečeno*. No a zbytek rodiny, od které mohl pochytit něco z genů, byl světlovlasý. Asi tak.xD

Misha Kotowari sloužil u 6. skupiny Královské divize jako podkapitán Simonova otce Roberta Cullena. Po jeho smrti zaujal místo kapitána a jako svého zástupce (jakmile dokončil akademii) určil Simona. Ve své funkci pak vydržel asi rok, a poté odstoupil, aby velení 6. skupiny předal znovu Cullenům. Proto dal svá plná doporučení na zvolení kapitána Simonovi. No a někdy v této době souhlasil, že se stane hostitelem boha smrti. A právě o to jde. Misha, ačkoli silná bytost, není jeho vyvolenou schránkou, a proto v jednom těle nevydrží věčně. Bůh smrti chce jak svou schránku, tak získat zpět část moci, která mu byla hlavním Bohem odebrána, aby se mohl znovu stát plnohodnotným bohem. Jenže jeho "vyvolený" Mortem ho nepřijme, dokud se Misha nevzdá své vize získat veškerou božskou sílu zpátky, protože aby ji získal, musel by Mort zabít Deatha. Tím by jako první Mrtvý Anděl získal k té své i jeho sílu, což by se ve finále rovnalo oné božské moci. Mortem však razantně odmítá jen představu, že by Deathovi jakkoli ublížil. S tím souhlasí i ostatní, a tak se kvůli tomuto rozchodu názorů stal v první řadě Misha nepřítelem č. 1.
Jako bůh neměl srdce *podobnost se ztrátou srdce u Mrtvých Andělů není náhodná*, v lidském těle však emoce získal. Jak rád říká, "své Mrtvé Anděly miluje nadevše a trhá mu srdce, že musí jednoho z nich obětovat, aby se sám mohl spasit*. A myslí to opravdu upřímně. Ovšem to, co cítí k Mortemovi občas hraničí až s posedlostí. A vůbec nejde o to, že by chtěl, aby byl Mort jeho hostitelem, Misha prostě fanaticky prahne po tom, aby ho Mortem miloval.

http://fc02.deviantart.net/fs70/i/2011/231/0/d/misha_kotowari_by_nicolca94-d474t9r.jpg

Dead arms... xD

13. srpna 2011 v 19:37 | Nagasaki Nicolca |  ...the DEATH POWERS
Mrtvá náruč, hm? Brala bych ji všemi deseti!xD xD xD A klidně od obou Mrtvých Andílků zároveň... i když... s každým zvlášť bych si to vychutnala asi víc...*Death: "Jen si sni. Jako bychom tě Mortem nebo já toužili objímat..." Nicolca(zkroušeně): "No jo, no..." Mortem: "Nech toho, Deathe. Já bych ji klidně objal, když jí to udělá radost." Nicolca: "Ha! Vidíš, ty chladnej, bezcitnej krasavče?! Takže odteď oficiálně nejvíc zbožňuju Mortema!" Death: Ts, zajímalo by mě, jak dlouho jí to vydrží...*

http://fc01.deviantart.net/fs70/i/2011/230/2/2/dead_arms____xd_by_nicolca94-d46ensw.jpg

4 chibis

10. srpna 2011 v 18:09 | Nagasaki Nicolca |  ...ALL characters
*ať se snaží jak se snaží, nemůže se zbavit dojmu, že Dastielovi víc sluší černá než bílá* Ne, nezblbla jsem barvu jeho oblečení, jako bohovi temnot mu prostě ztmavlo.xD Nemůžu se dočkat obrázku, kde bude mít i démonicky černé oči!^^
A zjistila jsem, že mám slabost pro Agehovo magické oblečení.*to dělá ta fialová s černou!* A taky pro jeho vlasy! A to pro obě verze - normální kratší i ty démonské dlouhé. *Ageha: "Nechceš prostě přiznat, že máš slabost pro ?"*

http://fc01.deviantart.net/fs70/i/2011/222/f/f/4_chibis_by_nicolca94-d46303j.jpg

Gray

8. srpna 2011 v 21:42 | Nagasaki Nicolca |  ...the OTHER POWERS
Konnichiwa, chvátám vám představit novou postavu!

Tahle růžovovlasá dívčina se jmenuje Gray a je velice snaživou studentkou na Akademii Stříbrný měsíc. Je milá a ochotná, poněkud stydlivá a opravdu nesnáší, když jí pánové civí do výstřihu.xD Zkrátka až do nedávna žila stejně jako její vrstevníci. To se však změnilo toho dne, kdy po skončení vyučování mířila na ubytovnu a cestou ji zastavila jistá zvláštní dívka. "Ty jsi síla Stínů?" zeptala se. Gray přikývla, dívka na někoho za ní kývla. Než se stihla Gray otočit, neznámý ji tvrdě uděřil do hlavy a všechno kolem ní zčernalo. Když přišla k sobě, zjistila, že ve svém těle není sama. Navíc ona duše, která se v ní usídlila, měla nad tělem kontrolu. A Gray nezmohla nic. Viděla toho muže, který na ni mluvil. Vlastně ne na ni, mluvil k tomu duchovi, kterého vyvolal. Slyšela, co mu říká. A cítila, jak v duchovi narůstá strach. Hrůza a odpor k tomu, co mu muž nabízel. On se nechtěl pomstít. Nechtěl Mortemovi ublížit! Ne, že by Gray věděla, kdo to Mortem je. Věděla však, že je pro toho ducha ohromně důležitý. "Já se nechci pomstít. Jediné, co chci, je omluvit se mu." To toho muže zaskočilo. Ale nevykolejilo. Prý si má vše promyslet a pokud nebude spolupracovat, donutí ho udělat, co chce. Ovládnout ducha pro něj nic není. Tak se Gray a vyděšený duch vydali zpátky na ubytovnu. V pokoji k ní začal duch mluvit. Překvapeně zjistila, že je to kluk a jmenuje (jmenoval?) se Grey. A je z nynější situace vážně v depresi. Když její tělo opustí, stejně ho ten chlap zas vyvolá a bude muset udělat všechno, co mu nakáže. A když zůstane, dopadne to vlastně stejně. Gray si vzpomene, že nedávno v jedné knize z knihovny četla něco, co by možná mohlo pomoct. Ano, dříve fungoval takový trend, že lidé vyvolávali duchy za účelem toho, aby jim sloužili. Duchům se to nelíbilo, a tak se po vyvolání spojily s duší majitele těla, které mu dělalo hostitele. Hostitel získal vzpomínky ducha a cítil jeho přítomnost, navíc měl znovu vládu nad tělem. Člověk, který ducha vyvolal, ho už ovládnout nemohl, protože jen tak ovládnout celou živou duši nedokáže ani... bůh. Gray souhlasí s tím spojit se s Greyem. Kniha však nezmiňovala, že získání cizích vzpomínek znamená ve většině jejich splynutí s vlastními vzpomínkami hostitele.
Na Mortema Gray náhodou narazila v obchoďáku. Chvíli na něj vyvaleně civěla a když si jí všiml, otočila se a utekla pryč. Pak každý den po nákupním středisku dlouho bloumala a doufala, že se tam Mort ještě objeví. A objevil se, za pár dní. Její "nenápadné" sledování moc nevyšlo, zmerčil ji, a úprk taky ne, protože ji chytil. Šokovaně se zatvářil už při jejím představení "Jmenuji se Gray, jsem síla Stínů.". Dost velká náhoda, potkat sílu Stínů, i když něžného pohlaví, s téměř totožným jménem, jaké měl jeho takzvaný přítel. A když mu pověděla, co se jí stalo a že má všechny Greyovy vzpomínky, dost to s ním otřáslo. Ale uvěřil jí. Zavedl Gray k ostatním, tak nějak to společně zopakovali, všichni zvážili vážnost situace i Grayino bezpečí a tak se vlastně Gray dostala do rezidence.
Splynutí jejích a Greyových vzpomínek... vyjádřila Mortovi Greyovu nejhlubší omluvu za to, co mu udělal. Navíc se do Mortema bláznivě zamilovala (jasně, Grey na to měl vliv, ale je to jedna z mála věcí, která zasáhla i ji, samu za sebe), má však strach, aby mu zase neublížila (není chuděra? ona mu nic neudělala, ale cítí vinu). A taky má, i když tvrdí že ne, živě v paměti ten večer, kdy Greye Mortem zabil. Je si jistá, že si to v ten moment zasloužil, zároveň ji však obchází hrůza, když si ten večer vybaví. Vždyť pro ni to je, jako by vzpomínala na vlastní smrt.

http://fc01.deviantart.net/fs71/i/2011/220/8/6/gray_by_nicolca94-d45uy3c.jpg

haruna01

5. srpna 2011 v 21:49 | Nagasaki Nicolca |  ...the DEMONS
Nevíte někdo, kolik je Haruně asi tak let? *Nicolca: "Haru...?" Haruna: "Ptát se dámy na věk je neslušné! A zvlášť dámy mého postavení!" A pak se otočila a nasupeně odkráčela* No nic, už dlouho přemýšlím o tom, že jsem jí měla dát spíš čínské jméno.*Haruna to zaslechla, vrátila se a praštila Nagasaki pěstí do nosu* Když si je občas v hlavě přemisťuju do zemí světa, Harunu bych prostě vrazila víc do Číny než do Japonska.*Haruna: "No jasně! Do Číny! Mě! Jedinou a samotinkou! Všechny ostatní východní osoby do Japonska, ale já budu trčet v Číně! Ani čínsky neumím!" Nicolca: "Nevyšiluj, Mortem skončí v Jižní Koreji. A taky korejsky neumí." Mortem: "Cože?! Já jsem Korejec?!" Nicolca: "Ne, jsi východní typ. Ale tady bys byl Korejec." Mortem: "Copak "mortem" je něco korejsky?" Nicolca: "Ne, ale "smrt" v korejštině se mi na jméno zdála nevhodná."* Hm, přejmenovávat ji ale nebudu, stejně by musela být Číňanka, co umí japonsky, protože bez "Makoto-kun" a "Hime-sama" se nelze obejít.xD

http://fc04.deviantart.net/fs71/i/2011/218/0/d/haruna01_by_nicolca94-d45jvop.jpg

windy01

4. srpna 2011 v 17:59 | Nagasaki Nicolca |  ...the OTHER POWERS
*dlouhé ticho* Ne, nic jsem nevymyslela. Nevím, co k ní říct...

http://fc03.deviantart.net/fs70/i/2011/216/8/5/windy01_by_nicolca94-d457z7d.jpg

mayra01

2. srpna 2011 v 20:44 | Nagasaki Nicolca |  ...the DEMONS
May hraje celkem podstatnou roli, nějak k ní ale nemám co říct... Krom toho, že jí závidím Agehu... no, stejně jako Snow Deatha a Dastiela... a Haruně Makota... a Windy Icee...xD

http://fc06.deviantart.net/fs71/i/2011/214/0/6/mayra01_by_nicolca94-d42k0x7.jpg

snow01

2. srpna 2011 v 13:33 | Nagasaki Nicolca |  ...the OTHER POWERS
Divím se, že je Snow stále tak normální, jak jen síla může být. A že to poslední dobou nemá zrovna lehké - jeden milenec nemá srdce, druhý je Ďábel a poslední mužská opora, "bratr" Ice, taky není moc ve své kůži.
Ale hlavně že ona všechny změny zvládá bravurně.:)

http://fc08.deviantart.net/fs71/i/2011/243/3/b/snow01_by_nicolca94-d42g5so.jpg

ayame01

1. srpna 2011 v 18:43 | Nagasaki Nicolca |  ...the OTHER POWERS
No, asi jste si všimli, že dívky stojí v příběhu trochu v pozadí. *Ayame: Trochu? Trochu?!"* A všechny jsou zhruba na stejné pozici, co se důležitosti týče.
Hime-sama je samozřejmě hodně vidět a hlavně slyšet - nikdo totiž prý neumí ječet tak pronikavě jako ona.xD Jo a jen tak mimochodem, asi jsem se nezmínila, že to Ayame táhne s mladším Lancasterem, "havranem" Reimem.

http://fc00.deviantart.net/fs71/i/2011/213/f/2/ayame01_by_nicolca94-d42co5n.jpg