A jiní nesmějí žít mezi námi - 4. díl

Včera v 10:20 | Nagasaki Nicolca |  A jiní nesmějí žít mezi námi
✘ Je to čím dál divnější... Nichkhun je celebrita. Minho má rozdvojenou osobnost. A Andy... Andy je Erikofil.
PS: Kdo nezná Zámek v oblacíchtakhle nějak to zařízení vypadá. ✘

 

Protože Nagasaki ví, proč si nikdy nedává novoroční předsevzetí

15. září 2017 v 16:34 | Nagasaki Nicolca |  Zápisky ze života jejího i blogového
Nedokázala by je totiž dodržet. :D

Zdravím, přátelé. A klidně i nepřátelé. A kolemjdoucí. A tak.

Jo, zapomeňte na moje ujišťování, že jsem s alby pro letošek skončila. Jedenáctým přírůstkem do sbírky je moje milá A-CHA od Super Junior. Důvod číslo 1: miluju ten koncept černého oblečení a foťáků. A Yesungovy vlasy. Důvod č. 2: A-CHA, můj první song od SuJunů a stále jeden z nejoblíbenějších; Opera, sice korejská, ale co už; My Love, My Kiss, My Heart, z téhle písničky taju a mrazí mě a je úplně fuk, že jsem ji slyšela už asi milionkrát.
Poprvé jsem se odvážila objednat si CD z druhé ruky, všechny dosavadní položky na mém seznamu jsou fungl nové. A jsem spokojená - cédéčko funguje, což je hlavní. Obal je sice trochu poškrábaný a je na něm pár fleků, ale co bych za ty prachy (necelé čtyři stovky se vším všudy) chtěla, no ne?

A-CHA se tak stala mým "nejstarším" albem. Rok vydání 2011. Po něm následují The Return (2012), Love & Peace (2013), Re:BIRTH, The Best, Rewind a Autumn Breeze z roku 2014, What's Your Number (2016) a FIVE, Unchanging Touch a Spring Falling z letošního roku.
Taky jsem tak trochu přeorganizovala k-pop poličku. Dlouhá a malá alba jsem dosadila do levé menší přihrádky, Minjunnieho přestěhovala do velké příhrádky vprostřed k větším albům (a Re:BIRTH, což je kapitola sama o sobě...), Sylva zůstal napravo. Původně to mělo vypadat ještě jinak, ale nakonec jsem se (z estetických důvodů :D) rozhodla pro tuhle variantu.


Nameless - 12. díl

11. září 2017 v 16:30 | Nagasaki Nicolca |  Nameless
◎Tak, jsme prakticky ve finiši, vážení! Předposlední, dvanáctý díl pojmenovávám "Aron", protože... no, myslím, že pochopíte. (A já chci teplýho kámoše Min Wooa!)
Bavte se. Asi...◎

 


Škola prokletých - 45. díl b.

31. srpna 2017 v 21:24 | Nagasaki Nicolca |  Škola prokletých
•A zbytek pětačtyřicáté kapitoly. Tak trochu... jetý. To bude tím volem Minwooem... A sobečkem Renem... A vyděračem Hyesungem. Vyděrač Hyesung je super. Miluju vyděrače Hyesunga!
pozn. č. 1: Že je Ryeowook Erikova hardcore fanynka je vám čtenářům, doufám, obecně známý fakt. Jestli ne, zapište si ho za uši.
pozn.č. 2: "Už jednou se jim beztak povedlo tvoji bariéru prolomit." → třetí a čtvrtá pasáž 26. dílu
pozn. č. 3: Sliby démonům se tu už taky řešily (viz Jonghyun), takže jen pro zopakování: Pokud kdokoli poruší slib, který dal démonovi, propadne mu životem, což pro onoho nešťastníka v drtivé většině případů znamená pomalou, bolestivou smrt.
pozn. č. 4: A ještě jednou o Renovi a jeho platinové → téměř konec poslední pasáže 30. dílu a.
Přeji příjemné čtení!•


Škola prokletých - 45. díl a.

23. srpna 2017 v 12:06 | Nagasaki Nicolca |  Škola prokletých
•Útlá první část pětačtyřicáté kapitoly o tom, že psycho stalkující duchové jsou nejlepší postavy ze všech.
Víte, trio Ren-Min Ki-Aron je dost... zvláštní v porovnání s ostatními lidskostmi-démony-daemony. Důležitost těchhle trojic stojí totiž většinou na velmi podobné úrovni, ovšem u první zmíněné je to Aron, Min Ki, dlouho nic, Ren. Ren je vlastně postava docela zanedbatelná, na druhou stranu, nebýt Rena, vztah Aron-Min Ki by se nikdy nedostal na úroveň, v níž je... Jo, jo, nechť žijí složité vztahy Školy prokletých.
pozn. č. 1: Podobnost "místa" Aronova snu a Chansungovy vize je ryze náhodná. Jedná se o to, že v obou případech nějaká určitá lokace postrádá smysl. Co se týče zrcadla, o jeho magičnosti se již hovořilo. V dnešním díle zastává vzpomínkovou roli.
pozn. č. 2: "Vzpomeň si na svou rozmluvu s Kyuhyunem(…)" → začátek první pasáže 28. dílu
pozn. č. 3: Proč se Eric v duchu omlouvá Minhovi a Junghyukovi → třetí pasáž minulého dílu
Pěkné čtení přeji. :)•


The Return aneb když konečně držíte v ruce to, po čem jste pět let nevýslovně toužili

18. srpna 2017 v 16:20 | Nagasaki Nicolca |  Zápisky ze života jejího i blogového
Krásné odpoledne všem!

Pamatujete, jak jsem tvrdila, že bych měla krotit svou nakupovací album-mánii? No, já skutečně chtěla... zařekla jsem se, že od teď budu čekat až na MiMiho další počin. A Kangtovo album. Jakože celé album (ale je dost dobře možné, že než k tomu dojde, objednám si i jeho "mini" Home... ačkoli nemám ráda alba v krabici...). Předminulý pátek jsem se každopádně na ebayi jen tak z nudy kochala albem Again 1977 od T-ARY (které taky chci! jenomže je zase v krabici...) a pak úplnou náhodou zadala do vyhledávače 'shinhwa the return'.

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/6a/24/72/6a2472f14b92e43ac8a78644c11dcbec.gif

Víte, tohle album... je moje srdcovka. Nejen kvůli Venus, která mě k Shinhwě přivedla, ale... ono je celé prostě naprosto úžasné. Hurts, Let It Go, Breathin', Red Carpet, On the Road... A taky to bylo první album vůbec, které jsem si kdy od Korejců poslechla kompletně. Já jsme na tom s alby totiž dost na štíru. Většinou zůstávám u titulních songů, občas najdu nějaký další, který se mi líbí, jo, ale alba neposlouchám. To až v případě, že si nějaké koupím. Výjimku tvoří pouze Shinhwa, a pak japonská alba od SNSD a jedno japonské od T-ARY. Abych to zkrátila, vlastnit desáté album The Return bylo už od roku 2012 mým velkým snem.

https://shinflysix.files.wordpress.com/2013/08/tumblr_mqcovcuimd1sb8t9wo8_r2_250.gif

Zlo ve svetru a seznámení s pandím gangem

16. srpna 2017 v 18:18 | Nagasaki Nicolca |  Zápisky ze života jejího i blogového

Hezký podvečer, milí a drazí.

Ne, už se nebudu omlouvat/vymlouvat/proklínat/zaklínat, prostě je tu zase on a nedá se svítit. Protože Zlu se neodporuje. (mému osobnímu Zlu; tomu maminčinu odporuji s masochistickým nadšením) Ale kdyby Vás zajímalo, může za to ten svetr. Kangta mě tou fotkou úplně dostal. Nádherně podtrhuje jeho křehkost, aspoň já mám ten pocit. Vysvětlí mi někdo, kde přesně tomu chlapovi táhne na čtyřicet? Toto je totiž nad moje chápání...
Oh, a mimochodem, na poslední sérii koncertů SMka mě nemilosrdně srazil na kolena. Zaprvé, Calling Out For You, moje nejoblíbenější písnička z jeho loňského mini alba. Zadruhé, Gray Paper - duet s Yesungem. Prostě... ten pocit, když vaši dva speciální biasové (ta šestka a sedmička v oficiálním seznamu je jen na okrasu, víme) stojí na jednom pódiu a zpívají spolu. Yesung a Kangta. Být přímo tam, asi se definitivně rozpustím.

Inu, a od Kangty k druhému tématu nadpisu. Jednoduše mě napadlo, proč Vás neseznámit s mým skromným pandím gangem. Mám k němu totiž jednu podivnou historku...


Začněme mou první pandou vůbec, a to Junsuem. Narozeninový dárek od maminky (té biologické), panda ze všech nejpandovatější, a můj nejmilovanější kousek. Běžně obývá postel.
Druhým exemplářem byla PandaSyung, taky dárek k narozeninám, tentokrát od kamarádky/bývalé spolužačky a tehdejší spolubydlící. Panda, jež se mnou rok pobývala v Brně. Nyní mi sedí na stole, takže pokaždé, když sedím u notebooku (jako právě teď), na mě nedůvěřivě hledí.
Třetí do skupiny přibyl Tao. Toho jsem si koupila sama, v brněnském Tescu, první rok po příšerné zkoušce z jazykovědy. Bydlel se mnou v Brně druhý rok studia a pak i část toho třetího. A pravděpodobně mi bude na koleji dělat společnost i letos. Jinak, stejně jako Junsu, sídlí na posteli.
Číslo čtyři patří bezejmennému pandímu polštáři, opět narozeninovému dárku od téže kamarádky, která mi pořídila PanduSyunga. Nikoho asi nepřekvapí, že mu rovněž patří místo na posteli.
Nu, a s posledním přírůstkem už se znáte - rozkošný modrooký Minjunnie, jehož jsem dostala opět od maminky k Vánocům a jehož se můj sedmnáctiletý bratr bojí. :D Je nájemníkem na mojí kpopové poličce.

Fajn, představení máme za sebou a teď si přibližme jeden nesmírně důležitý vztah - Junsu a Tao se mají rádi. Jakože doopravdy jo. Úplně by to vydalo na romantickou trilogii!
Abych to vysvětlila, Junsu a Tao sedí na posteli vedle sebe, ALE dělám mezi nimi určitou mezeru, aby hezky vynikli. No, a člověk se po pár hodinách vrátí do pokoje a oni sedí těsně u sebe, skoro jako by se tulili. Když se to stane přes noc, fajn, asi sebou ve spánku házím a pandy k sobě nevědomky přišoupnu, ale přes den, ve chvílích, kdy v pokoji nikdo není?
No, a takhle to, prosím, fungovalo až do prosince minulého roku. Ano, tehdy jsem dostala Minjunnieho. A protože moje polička ještě nevisela, strávil Minjunnie pár týdnů na posteli. Mezi Junsuem a Taem. Ne, že bych chtěla Junsua a Taa rozdělit, ale malá panda mezi velkými pandami - prostě to vypadalo moc hezky. Jenže co se nestalo. Tak, jak se Junsu a Tao tajemně sbližovali, začali od sebe Junsu a Minjunnie Taa stejně tajemně odhánět. Přisunula jsem je k sobě, a za pár hodin byla mezi Taem a těmi dvěma propastná mezera. Stručně a jasně, Junsu se kurvil s Minjunniem a lámal chudákovi Taovi srdce.
No, a pak najednou byla polička na zdi, Minjunnie se přestěhoval a Junsu měl po ptákách. Napjatě jsem čekala, co bude teď. Vezme Tao Junsua na milost a budou se k sobě tulit jako dřív? Ani nápad, asi dva měsíce tomu bylo přesně naopak, kdykoli jsem je k sobě přiblížila, netrvalo dlouho a byli od sebe na jednu další pandu. (Ne, že bych se Taovi divila...) Ale teď je už nějakou dobu jejich blízkost zase na původní úrovni... a mně spadl kámen ze srdce, protože kdo se chce dívat na rozhádané pandy, no ne?
Přejte Junsuově a Taově vztahu dlouhého a klidného trvání! :D

...pac a pusu, Vaše Nagasaki