na Blog.cz

by kira86

►Bacha, povedlo se mi to napsat dřív, protože jsem celý týden doma. S dalším dílem to zas tak veselé nebude... Hehe, zjistila jsem, že budu muset trochu čarovat s věkem postav. Protože třeba Kyuhyun by měl být asi jen tak o rok starší než Taemin (kterému je tady zhruba 17). A Heechulovi fakt ještě nemá táhnout na třicítku. A já si zakouzlím ráda, stejně všechny postavy mají se skutečnými lidmi společné jen jméno... a vzhled.◄

"No ty ses snad úplně zbláznil!" rozlehl se parkem hysterický hlas. Několik lidí se vyděšeně otočilo k původci toho povyku. Key však nechápavé pohledy kolemjdoucích okázale ignoroval na dál nasupeně hleděl na Minha. "Copak ti přeskočilo?! Uvědomuješ si vůbec, co tím způsobíš?!"
Siwon znepokojeně stáhl obočí a konstatoval: "Řekl bych, že jsi nenakazil Minha, ale Keyho. Takhle ječet jsem ho ještě neslyšel. Myslím, že by ti mohl směle konkurovat."
Heechul se však taky tvářil podivně zamyšleně. "Pokud je to tak, Minho zase chytil ty tvoje móresy. Podívej, jak se tváří! Ještěže pohled neumí zabíjet! To byl Key už nejmíň třikrát zavražděná zombie!" Kriticky si mladíka prohlédl. "Jo, a vážně by měl změnit účes."
Key se jako na povel otočil, zaměřil očima Heechula a už si to rázoval k nim.
"Myslíš, že mě slyšel?" vypískl Heechul, velké oči vytřeštěnější ještě víc než obvykle.
"Kibum je Superman?" podivil se Siwon.
"Co to meleš?"

►Kratší díl a stejně mi trvalo napsat ho týden! Mám turborychlost jak želva... ale taky jsem nemocná, to by mohla být polehčující okolnost, ne?xD◄

"Ale stejně je ode mě to hloupé!" trval na svém Taemin.
"A já říkám, že není," odvětil Minho. "To, že jsi přijal moje pozvání, je ten nejhezčí dárek. Nemůžu si přát víc."
Min sklonil svůj rudnoucí obličej, takže to vypadalo, že podrobně zkoumá chodník. "Něco takového se dá těžko brát jako dárek."
"Mám šanci, že tě přesvědčím o opaku?"
"Ne," zvedl Taemin hlavu s rozkošně okouzlujícím úsměvem.
Minho si teatrálně povzdechl. "V tom případě se o to nebudu ani pokoušet." A s úsměvem dodal: "Mimochodem, kolika procentní je šance, že mi dovolíš doprovodit tě domů?"
Blonďák na něj pohlédl se zvláštním výrazem. Jako by se snažil rozpoznat, jestli to starší myslí opravdu vážně. Nakonec zřejmě naznal, že ano, protože se mu na tvář navrátil ten kouzelný úsměv. "Stoprocentní," odpověděl, zářící jako sluníčko.
"Takže kudy?"
Taemin udělal se smíchem jakési pukrle. "Následujte mě, Vaše lordstvo."

►Tenhle díl je ještě delší, že než ten předchozí! Nemůžu se divit, že mi to tak trvá!xD Mimochodem, stále mě dostává představa Onewa se sekáčkem na maso...xDxDxD◄

"Nakazil se. Nejde mu nijak pomoct."
"To snad ne! Myslíš, že skončí stejně, jako on?"
"Bezpochyby."
"Panebože! Že se Heechul nestydí!"
"No jo. Já věděl, že tu Minha nečeká nic dobrého. Neměl se radši vůbec vracet do Koreje," pronesl Key záhrobním hlasem. Lee Sungmin, který seděl v křesle naproti němu, vážně přikývl.
Jessica jen kulila oči. Stačilo jí slyšet pár vět, aby si udělala obrázek toho, o čem ti dva mluví. A nemohla uvěřit vlastním uším.
"To myslíte vážně?" vypískla a přisedla ke Keyovi na sedačku.
Oba mladíci na ni nechápavě pohlédli.
"Co přesně máš na mysli?" otázal se Sungmin.
Jessica neodpověděla, ale potměšile se ušklíbla, vyskočila z gauče a zplna hrdla zaječela: "SIWONEEEEE! HEECHUL TĚ PODVEDL S MINHEEEM!"

Včerejšek byl báááječný! On pátek je super vždycky, ve škole máme jen pět hodin, a relativně dobrých hodin. A když se k tomu ještě přidá v půl osmé kino, nemá daleko k dokonalosti. Ano, byla jsem na Sherlocku Holmesovi.:) Mám ráda detektivky, ať se jedná o Hercula Poirota, slečnu Marplovou, nebo kohokoli jiného. Sherlock je však můj největší favorit. Zbožňuju knížky, filmy (kromě těch, kde ho hraje Christopher Lee - nic proti němu, ale vůbec se mi jako Sherlock nelíbí), onu třídílnou sérii nynějšího Sherlocka... A Sherlock Holmes pod vedením Guye Ritchiho mě uchvátil jakbysmet. Akce a všudypřítomný humor + Robert Downey Jr. a Jude Law. Co víc si přát?xD

K obrázku se moc vyjadřovat nebudu, nějak nevím co. Ve stejné sestavě mi kluci visí na nástěnce, vybarvení pastelkama. A pořád mám takový hloupý nápad se je pokusit nakreslit realisticky. Což o to, já kreslila lidi reálně, jenže to byly ženský. A chlapi mi nikdy nešli. A asiati, aby vypadali jako asiati, už vůbec ne. Jenže když to nebudu zkoušet, nepůjde mi to nikdy. Chjo, no uvidíme. Teď se radši zaměřím na povídku.:D

Konbanwa!

Hurá, zbavila jsem se alergenní bílé! Byla bych to udělala už včera, kdyby si můj bratr v půl deváté nevzpomněl, že musí udělat úkol do dějepisu. No nic. S jakou barvou dát dohromady svou milovanou černou nebylo na dlouhé přemýšlení - s druhou nejzbožňovanější fialovou, jak jinak.xD Ehm, co se záhlaví týče... s velkou fantazií si představte Keyho, Jonghyuna, Onewa, Taemina a Minha.xDxDxD Podobnost s živými, dokonalými originály veškerá žádná, ale jako snaha byla. Nepatrná. *Makoto: Kdybys tak nekecala...*

Hehe, už jsem říkala, jaký se Sasazaki vedeme krvelačný spor? Týká se Onewa. Nemůžu ji zaboha přesvědčit, že on opravdu je HEZKÝ. Třeba takový spor o Minhových vlasech jsem už vzdala. Shodly jsme se na tom, že mu nejvíc sluší dlouhé vlasy, to jo, ale že mu to sluší i v korejském LUCIFEROVI, to se mi u ní uhájit nepovedlo. *ale Minhovi sluší všechnoooo a basta!*

Taky jsem jí donutila poslechnout Super Juniory a dneska přišla s tím, jak moc pěkněj je Siwon. A Leeteuk. Aspoň pro jednou jsme zajedno.xD S Yesungem a Kyuhyunem (žeru jejich hlasy! Kyuův mi, kdoví proč, strašně připomíná ten Onewův - oba jsou stejně unikátní...:)) to ale bude viditelně horší.=P A co zítra řekne na Zhoumiho - no, pokusím se kritiku rozdýchat a nerozbít si kebuli o lavici.xD

....pac a pusu vaše Nagasaki

►4 stránky ve Wordu! A to mi vždycky připadalo, že už dvě jsou na mě moc!xD

Mimochodem, snažila jsem se od oné scény se sklenicí mléka upustit, ale nešlo to! Taeminek a mlíko prostě patří k sobě. *kdo viděl klip k RingDingDong, pochopí*◄

Lee Taemin se přetočil na druhý bok a spokojeně se zachumlal do peřiny. Pohodlná postel, měkoučké, příjemně vonící ložní prádlo, žádný hluk, který by ho předčasně budil… snad ještě nikdy se tak úžasně nevyspal.
Protáhl se a otevřel oči. První místo, kam dopadl jeho stále rozespalý pohled, byla tmavě modrá stěna. Modrá? Nebyla zeď v jeho pokoji vždycky světle zelená? A odkdy má v pokoji křeslo? A co ty dvě bílé komody? Kam se poděla jeho velká skříň?
Kruci, vždyť tohle není můj pokoj!

Rázem byla všechna rozespalost tatam. Taemin se zděšeně posadil. Co se to u všech všudy včera vlastně stalo? Pozdě večer odešel z bytu, to si pamatoval. Nechával Onewovi a Jonghyunovi vzkaz. Jel k tomu obrovskému, podivně moderně vyhlížejícímu domu kousek od centra. Už zdálky bylo slyšet, že mladí aristokraté pořádají další bujarý večírek. S bušícím srdcem dobrou půlhodinu obcházel kolem domu. Proč ale?

Protože jsem chtěl vidět Minha.
Musel se pro sebe pousmát. Byla to hodně hloupá otázka. Kvůli komu jinému by byl klidně umrznul venku, jen aby mohl na okamžik spatřit zblízka jeho překrásnou tvář? Tedy, zblízka… no, určitě z bližší vzdálenosti, než každé všední ráno, kdy za oknem se zatajeným dechem čekal, až Minho projde okolo.

Je to žalostné vážení...

Ne, neumřela jsem a ani neumírám (myslím). K napsrání infa Heartless se stále nějak nemám, s povídkou se snažím, ale leze to ze mně jak z chlupaté deky... ale nevzdávám to!xD No a snažím se o nový design, jenže obrázek je v počátečním stádiu. Takže kdoví, kdy se tu objeví. Ale nutně potřebuju černou stránku, začínám mít totiž alergii na bílou.

Moc tu toho teď přibývat nebude, tak se nezlobte. Hold mám nějakou tvůrčí krizi nebo co.

...vaše Nagasaki

U okna velkého pokoje, který byl plný mladých šlechticů a šlechtičen, postávali dva mladíci. První z nich vypadal, že se dobře baví. Druhý působil dojmem, že brzo umře nudou. A aby ten dojem ještě utvrdil, dlouze zívl.

"Myslím, že se pokusím nenápadně vypařit," řekl polohlasně svému společníkovi. Ten na něj vrhl soucitný pohled.

"To se ti nemůže povést. Věř mi, Jessica má oči snad úplně všude!"

"Tak mi drž palce," ušklíbl se Choi Minho a začal se proplétat mezi tlachajícími skupinkami ke dveřím.

Kim Kibum, přezdívaný Key, sledoval jeho vzdalující se záda s pozvednutým obočím. Byl si jistý, že mu tenhle manévr nevyjde. A měl pravdu.

Celý dům zvučel hlasitým hovorem a smíchem. Alkohol tekl proudem. A všude se potloukala spousta mladých šlechticů v podnapilé, veselé náladě - potomstvo velmi bohatých a velmi vlivných rodičů.

"Rozmazlení fracci," zabručel si pod vousy mladík, procházející právě pod okny té vřavy. "Všechno je to banda sobeckých ignorantů."

"Neřekl bych to líp," ušklíbl se jeho starší společník. Pak si však dlouze povzdechl a jeho hezká tvář se zachmuřila. "Jenže vysvětli to Minniemu."

"Minovi nepomůže vysvětlení. On potřebuje vidět, že ten jeho "princ" je stejný jako oni."

Starší si povzdechl. "Ani to by nepomohlo. Je jím úplně poblázněný."

►žánr: shonen-ai

►postavy: členové SHINee + pár členů ze Super Junior a Girls' Generation

►pro upřesnění: nacházíme se ne v tak úplně reálné Jižní Koreji

Společnost v Koreji se rozdělila na dvě kasty - vrstvu bohatých a mocných šlechticů a vrstvu průměrně majetných obyvatel. Rozdíly mezi kastami nejsou na první pohled vidět, a tak je egoističtí aristokraté dávají najevo svým chováním a urážkami. Proto mezi oběma vrstvami panuje neustálá nevraživost a je celkem nemyslitelné (a pro šlechtice "společensky nevhodné"), aby se příslušníci těchto dvou vrstev vzájemně přátelili nebo snad navazovali i hlubší vztahy.

A protože život je komplikovaný a rád si s lidmi pohrává, tak se příslušník nižší vrstvy, Lee Taemin, zakouká do mladého šlechtice Choie Minha, který se před nedávnem vrátil ze studií v zahraničí...

►Chapters◄